Renesance sokolnictví na Slovensku měla za následek založení Slovenského klubu sokolníků. Přinášíme přehledně zpracované informace o úlohách a práci tohoto klubu a také si připomeneme první sokolnické setkání. Nejdříve se však vrátíme k práci prvního vycvičeného orla v bývalém Československu jménem Syrta.

Na podzim 1964 Syrta ulovil v Liptovském Hrádku v lokalitě "Borová Sihoť" první lišku.

Jsem rád, že jsem v ten podvečer byl při tom a navzdory zhoršené viditelnosti lov nafotografoval (obr. 1 a 2). Obrázek č. 55. na straně 183 v Sternbergově knize "Sokolnictví" nakreslil podle mých snímků Ivan Maroš, neboť na fotografii se liška nedala dobře rozeznat. Pouze vlevo od levého orlího stojáka se rýsovala hlava lišky s bílou tlamou. Na fotografii však lze vidět perfektní vázání drápy téměř na hlavě a za krkem. Před touto liškou měl Syrta "na svědomí" několik toulavých koček a psů.

Obr. 1: Syrta křídlem brání svůj úlovek - první lišku ulovenou orlem v Československu.

Obr. 2: Ivan Maroši se Syrtem, prvním vycvičeným orlem skalním v ČSSR (v roce 1964).

Na podzim 1965 se tři členové sokolnické kroužku při SLTS v Liptovském Hrádku (Ivan Maroše, Michal Dupkala a já) zúčastnili s MUDr. Jiří Brdičkem a jeho synem Ivanem na akci spojené s přednáškou o dravých ptácích a sokolnictví, jakož i s ukázkou praktického lovu s jestřáby v honebním revíru u Brna (obr. 3).

Obr. 3: Zleva Ivan Maroši, Michal Dupkala a Tomáš Krivjansky ze SLTS v Liptovském Hrádku spolu s MUDr. Jiřím Brdičkou a jeho synem Ivanem z Říčan u Prahy na sokolnické akci spojené s přednáškou o sokolnictví a praktickým lovem s jestřábem v honitbě u Brna v roce 1965.

Založení Slovenského klubu sokolníků

Slovenský klub sokolníků při Ústředním výboru Slovenského mysliveckého svazu v Bratislavě byl založen 17. dubna 1971 v prostorách Vysoké školy lesnické a dřevařské ve Zvolenu za účasti 41 Slovenských sokolníků, zástupců SPZ a státní ochrany přírody (obr. 4 a 5).

Obr. 4: Pracovní předsednictvo zakládající schůze Slovenského klubu sokolníků.

Obr. 5: Pracovní předsednictvo zakládající schůze Slovenského klubu sokolníků: zleva Ivan Maroši, Ing. Pavel Hell, CSc .; Marián Poliak a Tomáš Krivjansky dne 17. dubna 1971 ve Zvolenu.

Do výboru klubu byli zvoleni:

• Ivan Maroši: předseda,
• Marián Poliak: tajemník,
• Tomáš Krivjanský: ekonom,
• Ing. Vladimír Víťaz: poradce chovu,
• Peter Šomek: osvětový referent,
• Anton Grec: člen.

Do revizní komise byli zvoleni:

• Jozef Vlčák: předseda,
• Jan Messerschmidt,
• Mikuláš Androvič.

Do odborného poradního orgánu byli zvoleni:

• Dr. Štefan Danko a
• Dr. Ondrej Harvan.

Účel a práce klubu

Účelem klubu je přispívat k ochraně slovenských dravců, rozvíjet tradice sokolnictví, spolupracovat s orgány ochrany přírody a výzkumnými organizacemi a evidovat členy klubu a všechny dravce, které chovají. Klub dále rozvíjí spolupráci s českým klubem a dalšími sokolnickými organizacemi v zahraničí. Každoročně pořádá setkání sokolníků i s mezinárodní účastí a předváděním dravců pro veřejnost.

První sokolnické zkoušky

Dne 24. 6. 1972 ÚV SPZ schválil za zkušebních komisařů pro sokolnické zkoušky Ivana Marošiho, Tomáše Krivjanského, Ing. Vladimíra Vítěze, Mariána Poláka a Petra Šomeka.

Poprvé v novodobé historii slovenského a československého sokolnictví uspořádal Slovenský klub sokolníků v roce 1972 sokolnické zkoušky ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě pod vedením RNDr. Branislava Matouška, CSc. Zkoušku absolvovalo 13 kandidátů, z toho 9 prospělo s vyznamenáním. Za český Klub sokolníků se zúčastnil jeho předseda Václav Svoboda s manželkou (obr. 6).

Obr. 6: Po první sokolnické zkoušce před Slovenským národním muzeem v Bratislavě v roce 1972; zleva: Peter Husák, Anton Moravčík, Václav Svoboda, Květa Svobodová s dcerkou, Vojtech Hayden a Mikuláš Androvič.

První setkání sokolníků

První dvě setkání sokolníků (1971 a 1972) se uskutečnily v revírech Vysoké školy veterinární v Košicích pod vedením doc. Ing. Michala Špeníka, CSc. Další se konaly v revírech Majetku stálé celostátní zemědělské výstavy a Vysoké školy zemědělské v Nitře v letech 1973 a 1974 (obr. 7 a 8).

Obr. 7: Nástup sokolníků na setkání v Nitře v roce 1973.

Obr. 8: Fotografie organizačního výboru setkání v Nitře s jestřábem na rukavicích v roce 1974.

Klub každoročně pořádá hodnocení lovecké upotřebitelnosti pernatých dravců, na kterém se posuzuje celkový vzhled - exteriér a schopnosti dravce pro lov, poslušnost a ovladatelnost. První tři hodnocení se uskutečnily v areálu Mysliveckého výcvikového střediska městského výboru SPZ v Bratislavě - Petržalce, kde sídlilo bratislavské sokolnické středisko (obr. 9).

Každý držitel loveckého dravce musí být členem klubu sokolníků. Při lovu zvěře s loveckými dravci se vyžaduje lovecký lístek a povolení k lovu

Obr. 9: Účastníci prvního hodnocení dravců v areálu Mysliveckého výcvikového střediska městského výboru SPZ v Bratislavě - Petržalce na podzim 1971.

V roce 2007 oslavili slovenští sokolníci 36. výročí založení Slovenského klubu sokolníků při Slovenském mysliveckém svazu v Bratislavě.

Ve snaze o zajištění informovanosti a vzdělávání svých členů začal klub (stejně jako sokolnické organizace v zahraničí) vydávat zpravodaj - v začátcích pod názvem "Šahin" a v současnosti pod názvem "Sokoliar" (obr. 10 až 14).

Obr. 10:  "Informační buletin" v začátcích Slovenského klubu sokolníků a nynější "Zpravodaj". Na titulní straně je tehdejší nejstarší známý aktivní sokolník Šijen Šunes z Kazachstánu.

Obr. 11:  Zpravodaj klubu Sokolníků při ÚV ČMMJ (u příležitosti 20. výročí klubu).

Obr. 12: Zpravodaj rakouských sokolníků (u příležitosti 55. výročí klubu).

Obr. 13: Zpravodaj anglických sokolníků.

Obr. 14: Zpravodaj rakouských sokolníků.

V následujících částech přineseme něco z renesance sokolnictví v zemích bývalého Sovětského svazu.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Sokolnictví - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.