banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Myslivecký odborník radí

Úpadek sokolnictví způsobily lovecké zbraně

Úpadek sokolnictví způsobily lovecké zbraně

Sokolnictví téměř v celé Evropě zaniklo nástupem palných loveckých zbraní, staletí přetrvávající záliba však neohrozila existenci dravců ve volné přírodě. To způsobilo až masové používání zbraní a zavádění chemie do zemědělství a lesnictví. Paradoxem je sokolnictví ve Francii. Tam ho zrušili po Velké francouzské revoluci na přelomu 18. a 19. století a tento zákaz trval až do roku 1959.

Konec sokolnictví téměř v celé Evropě

Nové palné zbraně, které poskytovaly mnohostrannější zábavu, postupně sokolnictví vytlačily. Během napoleonských válek zaniklo v celé Evropě s výjimkou Ruska, Balkánu a Anglie.

Ještě v roce 1815 v průběhu Vídeňského kongresu svolaného po Napoleonově porážce se panstvo občas bavilo sokolnickým lovem v okolí Vídně. Byly to však skutečně jen záchvěvy a dozvuky předchozí slávy. Pro 18. a 19. století se charakteristickým způsobem lovu stala štvanice. Sokolnictví patřilo středověku.

V roce 1906 se hrabě Kinský neúspěšně pokusil obnovit tuto loveckou zábavu šlechtických kruhů. Chtěl zpestřit program pardubických parforsních pohonů nasazením sokolů vycvičených v Tunisu.

Rychlý úpadek sokolnictví ve světě v druhé polovině 18. století však nebyl jen důsledkem rozšiřování efektivnějšího způsobu lovu se střelnými zbraněmi, zejména brokovými, ale i zákonitým následkem radikálních společenských změn, kdy zanikající feudalismus postupně nahrazoval nastupující kapitalismus.

Dravce zdecimovaly zbraně a chemie

Je skutečně pozoruhodné, že staletí přetrvávajícímu sokolnictví neohrozilo existenci sokolnických dravců ve volné přírodě, přestože milovníci sokolnických lovů každoročně odchytili obrovské množství dravých ptáků. Jejich stavy zdecimovalo až masové používání loveckých palných zbraní a zavádění chemie v zemědělství a lesnictví.

Francie: Legální sokolnictví až po roce 1959

Po Velké francouzské revoluci na přelomu 18. a 19. století ve Francii zrušily sokolnictví spolu s dalšími výsadami vládnoucí třídy. Zajímavé je, že tento archaický, historicky dávno překonaný zákaz formálně zrušily až v roce 1959, takže Francouzi se mohli legálně zabývat sokolnictvím jen asi půlstoletí.

Přesto však sokolnictví ve Francii nezaniklo úplně. Existovalo sporadicky i v 19. století. Například otec slavného malíře Henryho de Toulouse Lautrec byl aktivním sokolníkem (úvodní obrázek).

Ve třetí části si budete moci přečíst, jaký lov nahradil tradiční sokolnictví i o tom, z jaké země pocházejí nejlepší cvičitelé sokolů. Dozvíte se také, jakým způsobem, i když drastickým, si dospělí dravci zvykali na člověka.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Sokolnictví - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.

22.02.2016
Tomáš Krivjanský
Zpět
banner right