banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Myslivecký odborník radí

Sokoly nahradily velkolepé hony

Sokoly nahradily velkolepé hony

Sokolnictví v Evropě velmi rychle vymizelo. Podíl na tom mají i honosné hony, které přišly do módy ve Francii a přeorientovala se na ně i vyšší šlechta v Anglii.

Sokolnictví se však zachovalo až do současnosti. Na skutečného mistra při výcviku dospělých sokolů se vypracovali Holanďané, kteří chycené jedince přivykali na člověka zajímavým způsobem.

Honosné hony přišly z Francie

Sokolnictví postupně odumíralo i v ostatních evropských státech, i když bez výslovného zákazu. Je velmi těžko pochopitelné, že tento obecně uctívaný způsob lovu z Evropy, tak rychle vymizel. Určitý podíl na tom má rozšiřování honosných parforsních honů, které přišly do módy zejména ve Francii.

Vyšší anglická šlechta, která se do té doby vášnivě věnovala sokolnictví, se přeorientovala na velkolepé hony. Tradici lovu s dravci však udržovala anglická venkovská šlechta, a tak se civilizovaná forma sokolnictví zachovala až po dnešek.

 

Obr. 1. Již před založením Royal Loo Hawking Clubu v roce 1830 bylo v Nizozemsku ulovených 200 volavek s 240 sokoly.

Drastický výcvik sokolů

Nizozemci se vypracovali na skutečné mistry při výcviku sokolů chycených v dospělém věku (úvodní obr.). A to mladších, nazývaných passagers (německy Wildfang, rusky sljotky), ale i starších, označovaných hagards (německy HAGARD, rusky rasmutyje). Čerstvě chycené dospělé sokoly přivykali na člověka zajímavým, i když dosti drastickým způsobem. Do uzavřené místnosti s holými stěnami napustili do výšky 30 cm vodu. Do vody uprostřed místnosti se postavil sokolník a vypustil divokého sokola. Ten neměl na výběr a po bezvýsledném poletování kolem stěn místnosti musel sesednout sokolníkovi na ruku, rameno nebo na hlavu. Tímto způsobem, který Holanďané převzali od cvičitelů z Islandu, si čerstvě chycení sokoli velmi rychle zvykli na člověka.

 

Obr. 2. Lov volavek v Nizozemsku.

Tradiční sokolnictví ožilo v Nizozemsku

Pokus o oživení tradičního sokolnictví podnikli v roce 1839 nejprve v Nizozemsku, kde založili "Royal Loo Hawking Club". Měli na čem budovat, vždyť v roce 1830 (tedy před založením klubu) 240 sokolů (obr. 1 až 3), včetně několika sokolů loveckých z Grónska, ulovilo v Nizozemsku 200 volavek.

 

Obr. 3. Prezident nizozemského Royal Loo Hawking Clubu, princ Alexander Nizozemský.

Ve 4. části seriálu o pohasínajícího sokolnické slávě si přečtete, kdo se stal prezidentem tohoto královského klubu, že jeho činnost podporovala i princezna Sofia i to, a v jaké zemi trvá sokolnická tradice prakticky bez přerušení až dodnes.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: sokolnictví - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.

29.02.2016
Tomáš Krivjanský
Zpět
banner right