Z historie sokolnictví v tématu Evropa a Asie v sokolnictví v letech 1260 až 1584, dnes pokračujeme poslední částí, kde si povíme něco o sokolnických motivech a sokolnictví v Evropě v 15. a 16. století.

Za Anjouovcû tvořil sokol oblíbený symbol na zemanskych erbech. Sokolnický motiv se nachází i v erbech českých měst Jeseníků a Žamberku (úvodní obrázek).

Největší lovy se sokoly v Uhersku se konaly za panování krále Matyáše Korvína (1458 -1490) a to často i na našem území. Královu zálibu v sokolnictví popsal v básni Detvan, slovenský básník Andrej Sládkovič.

Jan Tluksa z Vrábí, nejvyšší písař Českých zemských desek, děkuje dopisem z roku 1474 Kunrátovi z Petrovič, místodržiteli na Krumlově, za darovaného jestřába a končí těmito slovy: "Když s ním vránu uženem, chci ji rád z díků poslat" (Archiv český, VIII. 59).

V roce 1504 v českých zemích zákonem zakázali výkon sokolnictví poddaným, takže se stalo výsadou šlechty.

Německý sokolník Maximilián I.

Velmi vyhlášeným sokolníkem byl německý císař Maxmilián I. (1493 - 1519) (obr. 1).

Obr. 1. Německý císař Maxmilián I. na sokolnickém lovu

Sokolnictví se věnovala i jeho žena Marie Herzog Burgundská, která zahynula 27. března 1482 na sokolnickém lovu při pádu z koně. Zachoval se cínový odlitek její osobní pečetě [je uložen v muzeu ve Vídni pod inv. č. 15b / 3 (obr. 2), na níž je zobrazena v dámském sedě na koni s dravcem na levé ruce a psem.

Obr. 2. Cínový odlitek pečeti Marie Herzog Burgundské

Filip I. a sokolnictví

Král Kastílie a León Filip I. Pěkný (1478 -1506) byli také aktivními sokolníky (obr. 3).

Obr. 3. Filip Pěkný

Mnozí výtvarní umělci se inspirovali sokolnickými náměty. Například Hans Holbein mladší (1497 -1543) se proslavil portrétem vlámského sokolníka Róberta Chesemana (obr. 4). Cheseman byl vrchním sokolníkem krále Jindřicha VIII., který si jej oblíbil, protože mu při lovu v rašeliništích zachránil život. Známý je i obraz islandských sokolů, který namaloval Hamilton.

Obr. 4. Hans Holbein mladší: Robert Cheseman

Ve Francii na jedné straně duchovním opakovaně zakazovali věnovat se sokolnictví, neboť kvůli této zálibě zanedbávali své církevní povinnosti, na druhé straně si šlechtici prosadili výsadu, aby mohli na bohoslužby chodit s dravcem na ruce.

Francouzský král František I. (1515 - 1547) ustanovil na svém dvoře "Falconmajstra - nejvyššího nad sokoly", jemuž bylo podřízených 15 šlechticů a 50 sokolníků, kteří se starali o 300 sokolů.

Obliba proslulých sokolů odchovaných a vycvičených na našem území v tomto období neklesala.

V roce 1584 vyšla v Krakově knize Mateus Cyganského "Myslivost ptačí" (Myšlistwo ptačše) (obr. 5 až 6) o sokolnickém využití dravců. Je to jediná středověká odborná publikace v Evropě, která mezi sokolnické dravci zařazuje i orly ....

Obr. 5. První strana knihy Mateus Cyganského "Myslivost ptačí"

Obr. 6. Další strana z knihy "Myslivost ptačí"

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Sokolnictví - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.