Pravděpodobně z 13. století pochází nejstarší latinsky psaná učebnice lovu s dravými ptáky v Evropě: "De netura avium et de arte venandi cum avibus" (O přirozenosti ptáků a o umění lovu s ptáky). Autorem je průkopník vědecké ornitologie a nejvýznamnější sokolník ve středověku, římský císař a německý král Fridrich II. Hohenštaufský (26. 12. 1194 -1250), nazývaný též "Sokolí císař" (obr. 1 až 10).

Obr. 1. Německý císař Fridrich II., Hohenštauský (1212-1250), nazývaný též "Sokolí císař".

Císař při zpracování tohoto díla postupoval přísně vědecky. Byl nejen jedním z nejlepších sokolnických odborníků, ale zároveň vynikajícím filosofem, přírodovědcem a ornitologem. Převzaté poznatky podrobil kritické analýze a experimentálně je ověřil. Na základě ověřených informací přijímal originální závěry a svým dílem rozmetal nedotknutelná pravidla scholastického myšlení.

Obr. 2. Pečeť univerzity založené Fridrichem II.

Paradoxní však je, že autorství, název, počet dílů (částí) a datování (zveřejnění) nebo tisk (rok vydání) tohoto nejstaršího a bohatě barevně ilustrovaného díla o sokolnictví je citováno několika autory různě.

Obr. 3. Bysta Fridricha II.

Rozpory v názvu díla:

• De arte venandi cum avibus (Brdička, 1966, Myslivost č. 3, str. 64).
• De natura avium et de arte venandi cum avibus - O přirozenosti ptáků a o umění lovu s ptáky (Sokolnictví - Sternberg, 1969, str. 14).
• De arte venandi cum avibus - O umění sokolnického lovu (Naše myslivost - Molnár, Teren a kolektiv 1984, str. 307).
• De natura avium et de arte venandi cum avibus - O přirozenosti ptáků a o umění lovit s ptáky (Sokolnictví staré, prastaré umění lovu s dravými ptáky - Šomek, Bratislava 2004, str. 8).
• De arte venandi cum avibus - O umění lovu s ptáky (Sokolnictví - Brüll, Trommer, 2003, str. 13).
• De arte venandi cum avibus (Sokolnická ochota - Fjodorov, Malov, 2005, str. 76 a Gorbatovova kresba na str. 19).

Obr. 4. "Sokolí císař" Fridrich II. na bílém koni nedaleko zámku Castel de Monte v jižní Itálii. Císař si vybírá sokoly na nastávající lovy.

Rozpory v počtu dílů (částí) díla:

• Sternberg v Sokolnictví z roku 1969 na straně 5 uvádí: "Ze šesti dílů se první zabývá obecně ornitologií vodních, brodivých a suchozemských ptáků, druhý popisuje dravce sokolovité, třetí podrobně rozvádí výcvik loveckých dravců, další tři díly popisují lov se sokolem mysliveckým a sokolem stěhovavým. "
• Šomek v brožuře Sokolnictví staré, prastaré umění lovu s dravými ptáky na str. 8 uvádí: "Dílo mělo původně osm částí. Zachovalo se jen šest částí. První část popisuje ptáky vodní, brodivé a suchozemské, druhá část popisuje sokolovité dravé ptáky, ve třetí části jsou popsány sokolnické způsoby výcviku dravých ptáků, čtvrtá část obsahuje popis lovu se sokolem mysliveckým, pátá část popisuje lov se rarohem velkým a šestá část popisuje lov se sokolem stěhovavým. Celé dílo je bohatě barevně ilustrované. "
• Brüll s Trommerem v Sokolnictví z roku 2003 na str. 13 uvádějí: "Svým monumentálním pojednáním v šesti dílech císař předběhl dobu".

Obr. 5. Sokolníci před císařem Fridrichem II.

Obr. 6. Ilustrace z knihy Fridricha II. "De natura avium et de arte venandi cum avibus" (O přirozenosti ptáků a o umění lovu s ptáky) zobrazující vysoký posed s ochranným plátnem.

Obr. 7. Ilustrace z knihy Fridricha II. "De natura avium et de arte venandi cum avibus" (O přirozenosti ptáků a o umění lovu s ptáky) zobrazující vysoký posed bez ochranného plátna.

Obr. 8. Stejný vysoký posed bez plátna používají kazašstí sokolníci dodnes.

Obr. 9. Ilustrace z knihy Fridricha II. - Lov kachny. Sokolník má umět plavat, aby mohl za svým dravcem.

Obr. 10. Ilustrace z knihy Fridricha II. - Nasazování sokolnické čepičky.

Další rozpory v díle Fridricha II. přineseme příště.

_{Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Sokolnictví - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.}