Na ustanovující schůzi konané dne 7.11.1930 v Paříži vznikla organizace CIC - Conseil International de la Chasse et de la Conservation du Gibier -Mezinárodní myslivecká rada, která se později přejmenovala na Mezinárodní radu pro myslivost a ochranu zvěře (úvodní obrázek).

Je to mezinárodní organizace nevládního charakteru zabývající se otázkami lovu a ochrany zvěře. Jejím cílem je podporovat vědecký pokrok v myslivosti a aplikaci poznatků myslivecké vědy v praxi a zároveň na mezinárodní scéně chránit zájmy myslivosti v souladu se zásadami ochrany přírody a zvěře.

V pozici nadnárodního poradního orgánu oznamuje své závěry vládám, mezinárodním organizacím a odpovědným činitelům v každé členské zemi a snaží se dosáhnout, aby svoje zákonná pravidla a činnost přizpůsobili základním principům a cílům CIC. Československo bylo jedním ze zakládajících členů CIC a znovu do ní přistoupilo v roce 1967.

V roce 1975 se uskutečnila první konference pracovní sekce CIC pro sokolnictví a ochranu dravců (obr. 1).

Obr. 1. Znak sekce CIC pro sokolnictví a ochranu dravců.

Na návrh národních sokolnických organizací vznikla v roce 1958 organizace IAF - International Association for Falconry and Conservation of Birds of Prey - Mezinárodní Asociace pro sokolnictví a ochranu dravých ptáků (obr. 2).

Obr. 2. Znak IAF.

Je to mezinárodní organizace nevládního charakteru, která globálně reprezentuje světové sokolnictví. Chrání a rozvíjí sokolnické tradice všude, kde se zachovaly. Zasahuje do legislativního procesu v případech, kdy sokolnictví ohrožují připravované národní nebo mezinárodní právní normy.

Cílem IAF je rozvoj sokolnictví v kontextu ochrany a udržitelného využívání přírodních zdrojů. Snaží se vytvářet pozitivní obraz o sokolnictví a podporuje záchranné, ekologické, veterinární a vědecké programy. Monitoruje, ovlivňuje a spoluvytváří zákony, smlouvy a konvence ve snaze zajistit pokračování tradic sokolnictví jako kulturního dědictví lidstva.

Síla IAF spočívá v solidaritě, zkušenostech a vlivu zástupců členských organizací, zkušených sokolníků, biologů, právníků a dalších specialistů, kteří bezplatně poskytují svůj čas a schopnosti. Každá členská organizace má jednoho delegáta, který informuje o činnosti IAF, která však jako členy nepřijímá jednotlivých sokolníků, ale pouze organizace a kluby (obr. 3).

Obr. 3. Plakát ze zasedání Asociace pro sokolnictví a ochranu dravých ptáků v Oxfordu v roce 1975.

Činnost asociace je financována z členských příspěvků a sponzorských darů. Počet států, které členové IAF zastupují, se každoročně zvyšuje. Dosud sdružuje 63 sokolnických organizací ze 48 zemí světa, které mají více než 28 000 členů, což je přibližně polovina světového počtu sokolníků.

Za prezidenta IAF byl v roce 2005 pro další funkční období zvolen americký právník Frank M. Bond, který do té doby úspěšně působil jako člen poradního výboru a viceprezident pro Ameriku. K zvolení mu napomohla skutečnost, že jako významný americký právník se podílel na prosazení legislativních předpisů velmi vstřícných pro sokolníků v USA.

Víceprezidentem pro Ameriku byl zvolen Bili Johnston, Evropu a zbytek světa bude jako víceprezident opět zastupovat José Manuel. Členům výboru a zástupcem viceprezidenta José Manuela se stal představitel Českého klubu sokolníků v IAF Ing. Bohumil Straka, Ph.D., který se zároveň stal tiskovým mluvčím IAF a správcem internetových stránek IAF.

Problematikou využívání dravců v sokolnictví se zabývá Evropská komise pro ornitology - ORNIS. Švédský delegát, který v ní působí, lobbuje za zpřísnění podmínek pro lov s dravými ptáky v rámci ptačí směrnice 79 / 409EEC a směrnice o stanovištích 92 / 43EEC.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Sokolnictví - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.