banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Myslivecký odborník radí

Legenda o svatém Bavonovi

Legenda o svatém Bavonovi

O rozšíření sokolnictví v Evropě svědčí i legenda o svatém Bavonovi. 

Pozdějšího patrona vlámských sokolníků v 7. století odsoudili k smrti oběšením za údajnou loupež velmi vzácného bílého mysliveckého sokola. Během popravy se bílý sokol snesl z výšin a sesedl na rameno šibenice. Ušlechtilý dravec tak prokázal odsouzenci nevinu a Bavona osvobodili. V Brabantském Valkenswaardu (nynější Nizozemsko) byl na památku této události vystavěn a vysvěcen kostel.

Císař Karel Veliký a kapituláře (cca 500 - 822)

Do vzniku ranně feudálních států patřila půda, lesy a pastviny v okolí tehdejších sídel podle "zvykového práva"do společného vlastnictví "občiny". Neobdělávaná země mimo občiny byla "zemí nikoho" nebo také "zemí boží" a každý tam mohl svobodně lovit zvěř. Vypalováním a obráběním „země nikoho“ se společné vlastnictví rodu (občiny) postupně rozšiřovalo.

Za vlády Merovejců a Karlovců (5. až 9. století) vznikla v západní Evropě velká Franská říše. Za panování nejvýznamnějšího franského panovníka Karla Velikého (768 - 814) se rozprostírala od řeky Ebro na Pyrenejském poloostrově po řeku Tis ve střední Evropě a od Severního a Baltského moře na severu až hluboko do střední Itálie na jihu. Zasahovala i na území, které bylo osídleno některými kmeny západních Slovanů, například Chorvatů a sousedila s Velkomoravskou říší, prvním státním útvarem západních Slovanů.

Při archeologickém průzkumu pohřebišť z merovejského a karolinského období byly v mnoha hrobech vedle koster mužů, ale i žen, objeveny i kosti dravých ptáků. Z toho se dá usuzovat, že sokolnictví bylo v raném středověku natolik rozšířené, že se mu věnovaly i ženy.

Na dvoře Karla Velikého se vždy chovalo množství loveckých psů, sokolů, jestřábů a krahujců. Proto panovník vydal kolem roku 800 tzv. kapituláře, ve kterých upravil (velmi podrobně) nejen lov jednotlivých druhů zvěře, ale i zásady péče o sokolnické dravce. Kapituláře přesně vymezovaly práva a povinnosti profesionálních královských lovců, ke kterým patřili lovci spárkaté zvěře "besarii", lovečtí psiari "veltrarii", lapači kožešinové zvěře a to zejména bobrů a vyder, "beverarii" a sokolníci "falconarii".

Kdo porušil výsostné královské právo lovu v královských lesích, toho podle kapituláře stihl tvrdý trest. Musel zaplatit pokutu 60 šilinků. V té době měla kráva cenu 1 šilinku, klisna 3 šilinků a hřebec 6 šilinků. Hodnota mysliveckého sokola byla 3 až 12 šilinků. Přísné sankce stanovené za krádež či usmrcení mysliveckého sokola se důsledně uplatňovaly a vynucovaly dalších skoro tři sta let. V Karlových kapitulářích však ještě není zmínka o ochraně nebo době "hájení" zvěře nebo ptáků.

Více informací se dozvíte zde.

12.02.2018
Tomáš Krivjanský
Zpět
banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím