Chetité a "Bogazkab“ v Malé Asii (cca 3 300 let)

Vůbec první zobrazení sokolníků se našlo na pískovcovém reliéfu objeveném při vykopávkách ruin prastarého města Bogazkab v Malé Asii na území dnešního Turecka, které vedl německý archeolog Vinkler. Kamenný reliéf ze 73. století před n. l. je památkou chetitské kultury. Je to nejstarší dochovaný důkaz o sokolnictví na zemi. Skládá se ze dvou částí - na každé je zobrazena jedna postava. Obě postavy jsou téměř shodné a stojí ve stejném postoji. Oblečené jsou do jednoduchého dlouhého oděvu s téměř stejnými pokrývkami hlavy. Jejich výzbroj tvoří krátké meče stejného tvaru zastrčené za pasem.

Podle jemnějších rysů obličeje první postavy se usuzuje, že by mohla znázorňovat ženu, která drží v rukou palmové větve nebo vějíře. Druhá postava zobrazuje lovce, který na pravé ruce nese dravého ptáka, podle tvaru těla sokola. V levé ruce drží delší šňůru nebo řemen, který směřuje k nohám ptáka. Jednoduché oblečení zobrazených postav svádí k názoru, že nešlo o významné lidi, ale jen o sluhy nějakého vladaře, který do reliéfu vytesaný nebyl nebo se jeho obraz nezachoval. Tento unikátní nález znamená, že sokolnictví na zemi existuje minimálně 3300 let a jeho původ je třeba hledat v Asii.

Asyřané a "Chorsabad" v Přední Asii (722 až 681 před n. l.)

Druhé nezpochybnitelné zobrazení sokolníků, ale tentokrát přímo při lovu, objevil anglický archeolog A. Layard a to opět na kamenném pískovcovém reliéfu. Stalo se to při vykopávkách ruin paláce Sargona II. (722 - 705 před n. l.) ve městě Chorsabad nedaleko Ninive. Je to oblast v údolí řeky Tigris mezi 40 až 45 stupněm východní délky a 35 až 40 stupněm severní šířky. Toto město bylo během panování Sargona II. hlavním městem Asýrie. Na reliéfu jsou zobrazeni dva lovci stojící mezi třemi stromy, pravděpodobně cedry. Vyšší lovec vpravo střílí z luku na ptáka. Menší lovec v pozadí vlevo má na levé ruce sokola s roztaženými křídly, jakoby ho právě v té chvíli chtěl vypustit za kořistí - možná za dvěma ptáky letícími nad jeho hlavou. V pravé ruce drží kopí. Z kompozice reliéfu se zdá, že lovec míří na horního ptáka. Na druhé straně, ptáci jsou zobrazení tak, jakoby horní pták, který má evidentně zakřivený zobák, v pozici dravce útočil na spodního - potenciální kořist. Ať je pravdivá jakákoliv alternativa, z našeho hlediska je podstatné, že každá dokazuje existenci rozličných lovů v daném čase a místě.

Na dalším pískovcovém reliéfu z Chorsabadu, který byl nalezen při vykopávkách paláce vládce Sinacheriba (705 - 681 před n. l.), je také zobrazena lovecká scéna s třemi lovci. Všichni jsou vyzbrojeni luky, šípy a oštěpy. Jeden z nich nese na bedrech ulovenou gazelu a v ruce zajíce. Ve vzduchu nad nimi létá pět ptáků. Podle zahnutých zobáků, tvaru těl a křídel jde pravděpodobně o jestřáby. Na tomto reliéfu je pravděpodobně zobrazen osobitý způsob využití dravců při lovu, jehož existenci potvrzují mnohem pozdější popisy lovu s dravými ptáky ve starém Řecku. Využívá skutečnosti, že po vypuštění dravých ptáků se malá zvěř - potenciální kořist snaží skrýt. Protože pozornost soustřeďuje na dravce v povětří, dovolí, aby se k ní člověk přiblížil na takovou vzdálenost, kdy ji bez problémů může ulovit šípem, oštěpem nebo chytit do sítě. K těmto závěrům dospěli historici sokolnictví postupně, souběžně s tím, jak archeologové postupně objevovali nezpochybnitelné artefakty a dokumenty. Pomohla tomu možnost, studovat věrné kopie obou asyrských reliéfů v pařížském muzeu Louvre. Chetitský ani oba asyrské reliéfy však podle historiků nejsou důkazem, že Mezopotámie je kolébkou sokolnictví na zemi (podle odborníků se sokolnictví zrodilo ve střední Asii a na Dálném východě). Jsou však dosud nejstaršími důkazy o jeho existenci.

_{Zveřejněný text je obsažen v publikacii Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.}