V sedmnáctém století dala Francie světu v osobě slavného Charlese d'Arcusia odborníka, jehož kniha "La Fauconniere" (vydána: Paris, Rouen 1615, 1627, 1644) jako jediná mohla soupeřit s dílem Fridricha II. Hohenštaufského. Poutavě v ní převyprávěl své sokolnické zážitky, poznatky a zkušenosti z působení na francouzském královském dvoře (obr. 1 a 2). V roce 1617 vyšel překlad této publikace v němčině, což mělo rozhodující vliv na německé sokolnictví.

Obr. 1. Dáma na koni v dámském sedle při sokolnickém lovu.

Obr. 2. Francouzský sokolnický dvůr. Vpravo přenosný rám se sokoly - cadge.

Ludvík XIII. (1610 - 1643) je označován za nejvýznamnějšího francouzského sokolníka. Údajně se ve dne v noci věnoval svým dravcům. Na cestách po Francii, ale také v cizině ho vždy doprovázeli sokolníci s dravci (obr. 3). V zimních měsících se na jeho popud ve velkém sále Louvru konaly zábavné lovy, při kterých sokolové chytali vrabce.

Obr. 3. Sokolníci ve Francii.

I jeho syn Ludvík XIV., Král Slunce (1643 - 1715), byl velkým příznivcem sokolnictví.

Obr. 4. Pravidelně, dvakrát až třikrát týdně, vycházel král s královnou a početným doprovodem do lesů při Fontainebleau. 

Pravidelně, dvakrát až třikrát týdně, se s královnou a početným doprovodem vypravil do lesů při Fontainebleau, aby se věnoval sokolnické lovu (obr. 4 až 7).

Obr. 5. Sokolník krále Ludvíka XIV.

Obr. 6. Francouzská dáma se sokolem.

Výběr dravců a jejich nákup na domácích, ale i zahraničních trzích zajišťoval "Grand Fauconnier". Každoročně vysílal několik pečlivě vybraných adeptů sokolnictví, aby se učili u uznávaných nizozemských sokolníků.

Obr. 7. Francouzská dáma s jestřábem

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Sokolnictví - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.