Aktivity Batuchána - vnuka Čingischána

Když Čingischán v roce 1227 zemřel, jeho nástupci pokračovali v dobyvatelských válkách. Invazi do Evropy vedl chán Batu - Čingischánův vnuk. V zimě na přelomu let 1237 - 1238 podlehlo bleskovému mongolskému útoku ruské knížectví. V roce 1240 Mongolové zcela zničili starobylý Kyjev a bezprostředně ohrožovali Uhersko a ostatní státy střední Evropy.

První zprávy o mongolské hrozbě přinesl do Uher dominikánský mnich Julian. S dalšími třemi mnichy se v roce 1235 vydal na misionářskou výpravu s cílem pokřtít ugrofinské kmeny, které zůstaly v původních maďarských sídlech východně od Volhy v "Magna Hungaria". Skutečně našel maďarsky mluvící etnikum a v roce 1237 se s cílem dovršit christianizace misi vrátil. Kmeny východních Maďarů však mezitím vyhladili Batuchánovi bojovníci.

Kočovní Kumáni se snažili uniknout podobnému osudu a hledali útočiště v Uhersku. Příchod stepního národa však jen zvýšil politické napětí v zemi, která se zmítala ve vnitřních sporech.

Napadení Evropy

V roce 1240 Mongolové ve dvou proudech napadli střední Evropu. Jedna skupina zaútočila proti Polsku a zpustošila Slezsko. Dne 9. 4. 1241 Tataři smetli v bitvě u Lehnice spojená vojska polských a německých knížat.

Druhý proud, kterému velel Batu a Sübetej, zamířil do Uherska. Dne 11. 4. 1241 v bitvě na řece Slané Mongolové na hlavu porazili uherské vojsko. Uherský král Belo IV. unikl smrti jen o vlásek (jeho bratr Koloman zahynul) a utekl do Dalmácie.

Následky porážky

Katastrofální porážka Uhrů šla na vrub nejednotnosti a neschopnosti vojenského velení, které si nedokázalo poradit s mongolskou jezdeckou taktikou, i když podobnou používali staří Maďaři při nájezdech do západní Evropy.

Batuchán vyplenil Uhersko tak, že v zemi vypukl hladomor, a pohnul se dále na západ. Evropu zachránila jen smrt velkého chána Ögedeje v prosinci 1241. Batuchán jako přímý potomek Čingischána se musel zúčastnit sněmu, na němž měl být zvolen nový velký chán, proto se i s vojskem z Evropy stáhl.

Aktivity Kublajchána - vnuka Čingischána

Obr. 1. Velký chán se svými sokolníky po úspěšném lovu

Marco Polo (1254 - 1324), benátský kupec a známý středověký cestovatel, ve svém cestopise "Milion" popisuje grandiózní lovecké výpravy dalšího Čingischánova vnuka a pátého velkého chána - Kublajchánem (1260 - 1294) (obr. 1). Na Kublajchánově dvoře prožil Marko Polo celých sedmnáct let. Za vlády tohoto chána dosáhla říše největšího územního rozsahu. V roce 1260 obsadil celou Čínu a v roce 1293 Tibet. Hlavním městem byl Peking. Říše jako celek se však stala neovladatelnou, a proto se rozdělila na tři části: Zlatou hordu, Mongolsko s Čínou a říši Ilchánov v Persii.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Sokolnictví - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.