Asi 280 km od hlavního města Kazachstánu Alma Aty se zejména v okolí Serektasu dodnes zachovalo několik relativně zřetelných skalních kreseb s loveckými motivy.

Z hlediska sokolnictví jsou nejzajímavější kresby jezdce v typickém klobouku sedícího na koni s orlem (berkutom) na pravé ruce. Filcový, nejčastěji bílý klobouk se stříškou zahnutou nahoru dodnes nosí Kazaši, Kirgizi a Turkméni. Toto unikátní naleziště svědčí o tom, že lov s orly (berkutmi) se ve střední a východní Asii pěstoval již v době bronzové, neboť některé kresby lze datovat do roku 2500 až 1800 před n. l.

Filcový, nejčastěji bílý klobouk se stříškou zahnutou nahoru dodnes nosí Kazaši, Kyrgyzové a Turkmeni. Současný kazašský sokolník na lovu.

Hunský kmenový svaz vytvořil za vlády dynastie Chan (206 před n. l. - 220 n. l.) rozlehlou říši, která několik století vedla urputné boje s Čínou. Císaři na ochranu před Huny stavěli na severní hranici Číny pohraniční opevnění později známé jako Velká čínská zeď. Hunský kmenový svaz se nakonec rozpadl. Některé jižní kmeny se podrobily Číňanům a přesídlily do Číny. Severní kmeny se přesouvaly na západ. Opuštěné asijské oblasti obsadily kmeny Turkitů a Mongolů.

V důsledku zhoršení klimatických poměrů v polopouštních a stepních oblastech se několik severních altajsko-uralských kmenů, jako Merkiti, Tataři, Kerejti, Najmani a Tanguti, pohnuly na západ a tlačily na Huny. Byli to kočovníci, kteří putovali se stády. Potravu si obstarávali lovem s dravými ptáky. Hunové se nakonec v 5. století dostali až do Evropy a pod velením Attily obsadili celou severní Evropu. V roce 451 je na katalaunských polích v Galii zastavil západořímský vojevůdce Aetius.

Byli to kočovníci, kteří život trávili na koních.

Z našeho hlediska je zajímavé, že Attila, měl na svém štítě a praporech vyobrazeného sokola a na jeho taženích ho provázeli i lovci se sokoly a dalšími vycvičenými dravými ptáky.

Počátkem 6. století začal putovat na západ i kmen Avarů, který patřil mezi uralsko-čudské národy. V polovině 6. století Avaři překročili Volhu a přes Halič a Karpaty se dostali do Panonie. Již v roce 563 ze svých sídel na dolním Dunaji zaútočili na Franskou říši.

V roce 565 Avaři pronikli do Karpatské kotliny, kde si podmanili slovanské kmeny, které tam sídlily. Pod velením kagana Bajana (t 603) se zmocnili území germánských Gepidů a části bývalé římské (langobardské) Panonie, v níž se usadili. Podle Ďurici šlo o území dnešního Maďarska na západ od Dunaje.

Novodobá rozličná výstroj asijských sokolníků se odlišuje od té historické snad jen preciznějším zpracováním, přičemž suroviny na její výrobu zůstaly stejné.

Naším územím procházeli Avaři znovu v roce 595 při loupežných výpravách proti Franské říši. Na dnešním jihozápadním Slovensku a v přilehlých krajích jižní Moravy si podrobili část našich slovanských předků. Vojska friulského markýze Ericha a italského krále Pipina, syna císaře Karla Velikého, Avaři koncem 8. století (796) prorazili na území dnešního Maďarska. Migrující asijské kočovné kmeny měly rozhodující vliv na rozšíření a rozvoji sokolnictví zejména ve východní Evropě.

_{Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Sokolnictví - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.}