Myslivecké pojmenování

• samec: kačer; samice: kachna, kačena, kačka; mládě: kachně, káče

Polák velký hnízdí na celém území Čech, Moravy a Slezska. Patří do skupiny potápivých kachen. Pro tuto skupinu je typický poměrně krátký krk s kulatou hlavou, širokým zobákem a krátkým zavalitým tělem s nohama posunutýma do zadní části těla a značně od sebe vzdálenýma. Mezi předními prsty je velká plovací blána a čtvrtý zadní prst má na spodní straně širší lalůček. Tyto kachny po zemi chodí téměř ve svislé poloze a při plavání na vodě mají ponořenou zadní část těla pod hladinou. Při vzletu se rozbíhají po vodní hladině. Tento polák je velký jako kachna divoká. Kačer ve svatebním šatu má hlavu a krk rezavohnědý, prsa a ocas černý. Na zádech a bocích těla má šedé zbarvení s jemnými tmavými vlnkami. Oči jsou jasně červené, zobák černý s namodralým příčným pruhem uprostřed. Nohy jsou šedomodré. Zbarvení kachen je méně nápadné a tmavší. Polák velký, jako všechny potápivé kachny, se nejvíce zdržuje na vodě a jen zřídka vychází na zem. Za potravou se potápí hluboko, až do 4 m a pod vodou vydrží i 30 sekund.

Při dně spásají vodní rostliny a řasy. Živí se také larvami vodního hmyzu a vodními měkkýši. Hlavní období tokání připadá na březen, ale páry se tvoří až po příletu na hnízdiště v dubnu až květnu. Kachna si staví hnízdo na kupách rákosů nebo na jiné vegetaci při vodě. Hnízdo bývá vystláno jemným chmýřím. Po snesení 6 až 10 vajec zasedá na hnízdo. Na vejcích sedí asi 26 dní a v té době se kačer zdržuje blízko hnízda. Po vylíhnutí mláďat, opouští natrvalo kachnu i rodinu. Mláďata brzy po vylíhnutí vyjdou na vodu a hned se začínají potápět. Zpočátku upřednostňují živočišnou potravu. Po 2 měsících začínají létat a tehdy se rodina rozpadá.

Ve větším počtu u nás zimuje při vodních nádržích polák chocholačka (Aythya fuligula). V České republice je hojnou plovavou kachnou, i přesto, že se jeho stavy pomalu snižují především díky úbytku přirozeného biomu a znečistění vod. Kačer má na hlavě, krku, hrudi, zádech a ocasu černé zbarvení, pouze boky a břicho je celobílé. Na záhlaví má dolů visací cop z černých per, který je až 6 cm dlouhý. Kačka je zbarvena tmavohnědě, má jen krátký copánek a u kořene namodralého zobáku jí svítí bílá skvrna. Kačer se ozývá pískáním a kachna vydává vrzavý zvuk. Potravu získávají pouze pod vodou. Živí se planktonem, měkkýši i drobnými rybkami, které polyká ještě pod vodou. Potápí se někdy až do hloubky 14 m a dost dlouho vydrží pod vodou. Hnízdí koncem května a snáší 7 až 10 vajec. Mláďata jsou jako týdenní již samostatná a matka je opouští asi po 2 měsících, přestože ani tehdy ještě nelétají moc dobře.

Polák malý (Aythya nyroca) je nejmenší z potápivých kachen a dosahuje hmotnosti jen kolem 0,6 kg. Zbarvení je tmavohnědé, jen kačer v době tokání má na hlavě, krku a hrudi třpytivé kaštanové peří. Oči jsou bílé. Kačka bývá zbarvena světleji. Charakteristickým znakem tohoto druhu je bíle zbarvené peří pod ocasem. V době tokání se kačer ozývá tichým hvízdáním. Kačka si dělá hnízdo v nejhustším rákosí a přístupová cesta k němu bývá vyšlapaná v hustém porostu v podobě tunelu. Koncem května až v červnu kachna snáší 7 až 11 vajec a sedí na nich asi 25 dní. Kačer se tehdy zdržuje na vodě blízko hnízda a po vylíhnutí mláďat kachnu opouští. V posledních letech se početnost poláka malého u nás silně snížila a je považován za jednoho z našich nejvzácnějších poláků.