Jezevec žije v celé Evropě v lesnatých oblastech od nadmořské výšky 700 m. V horách ho lze potkat i ve výšce 2 000 m. Miluje listnaté nebo smíšené lesy, kde upřednostňuje okraje lesů, remízky s houštinami sousedící s pastvinami a poli. Často se usadí i v sadech a parcích s křovinatým podrostem. To však jen v tom případě, že si tam může vyhrabat doupě. Vyhýbá se mokrým lužním lesům a rovinatým nezalesněným oblastem. Jezevec má dlouhé zavalité tělo s krátkýma silnýma nohama, na kterých má dlouhé drápy přizpůsobené na hrabání. Délka těla dosahuje 85 cm a ocas může být dlouhý až 15 cm. Hmotnost jezevce kolísá podle ročního období.

Na jaře váží kolem 7 - 8 kg, ale koncem podzimu, před ulehnutím na zimní odpočinek, mívá až 17 kg, někdy i více. Charakteristická je černo bílá hlava jezevce. Černé pruhy jsou po obou stranách hlavy, od čenichu přes oči až za uši. Boky hlavy, vnější okraje boltců i pás od nosu středem čela na vrch hlavy až do zátylku jsou bílé. Krk, nohy a břicho má černé. Na zbytku těla je srst hnědošedá se stříbrným leskem. I když chůze jezevce vypadá těžkopádně, umí velmi dobře běhat a v nebezpečí rychle mizí ve svém doupěti. Při svých toulkách lesem využívá lesní cestičky a stezky a za noc nachodí i 5-6 km. Obvykle se zdržuje jen v okruhu 2 km od svého doupěte. Jeho stopa je charakteristická otisky dlouhých drápů. Své obvyklé trasy a chodby doupěte si značkuje výměšky pachové žlázy, které mají svůj význam i v období páření. Má dobrý čich a sluch, zrak je ale slabší.

Více informací se dozvíte zde.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz