Kaňkování u Kuny lesní a skalní probíhá v červenci a srpnu. Po úspěšném aktu je plod dlouho v klidu a vyvíjí se až po čase latence. Kunice tedy klade svá Kuňata až následující rok v měsíci dubnu až květnu. Většinou se rodí 3-5 kuňat. 

Kuna lesní:

S kunou lesní se můžeme setkat na celém evropském kontinentu, zejména na území lesnatých oblastí. Rozšířená není pouze ve Španělsku a části Balkánu. Na území naší republiky se kuna lesní nevyskytuje tak často jako kuna skalní, ale rozšířena je takřka po celém území. Některé literatury pojednávají o absenci výskytu kuny ve středních Čechách, což již dnes samozřejmě není pravdivé. Kuna lesní je zvěří „stromovou“. Proto se jí lidově říká větevnice. Koncem 18. století byl její výskyt zaznamenán převážně v lesích jedlových. V dnešní době se s kunou lesní můžeme potkat hlavně v jehličnatých lesích.

Mysliveckou mluvu kuny lesní si můžete připomenout ZDE.

Kuna skalní:

Kuna skalní osídluje otevřené křovinaté a skalnaté oblasti a stavby blízko osad a vesnic. Souvislým lesním komplexům se vyhýbá. Žije samotářsky. Oproti kuně lesní je kratší, měří cca 45 cm, ale je robusnější. Dosahuje hmotnosti až 2 kg. Srst má šedohnědou, skvrna na hrdle je bílá nebo jen slabě do žluta, dolů se vidlicově rozdvojuje a sahá až na vnitřní stranu předních nohou. Okraje uší má bílé a špičku čenichu růžově zbarvenou. Ocas je tenčí, méně osrstěný, na konci mírně zašpičatělý a tmavší. Tlapky na nohou jsou osrstěné jen slabě, takže ve stopě vynikají i bříška chodidel. Ostré drápy na prstech jí umožňují šplhání i po zdánlivě hladkých skalách.

Mysliveckou mluvu kuny skalní si můžete připomenout ZDE.

Ilustrační foto - kuna lesní  Leszek Madzia   www.prirodainfo.cz Pavel Prašivka