V přírodě nyní můžeme pozorovat srnčí říji.

Časový průběh srnčí říje je závislý na říjné aktivitě srny, hlavně tedy na funkci pohlavních žláz a době ovulace. Kromě hormonálního projevu srny je říje závislá na počasí, nadmořské výšce a také např. populačním stavu srnčí zvěře na daném území. Pachová stopa z pohlavních žláz srn aktivuje srnce k začátku říje. V ten okamžik se začne měnit chování srnce. Srnec je aktivnější v hlídání svého teritoria, častěji obchází své území a značí si ho pomocí hrabání a strouhání. Tím aplikuje pach hlavně z čelních pachových žláz a dává najevo ostatním srncům, kdo je na daném říjném území pánem. Srnci své území vehementně brání a my můžeme být svědkem krásných soubojů dvou soků. Domovské okrsky srn jsou často rozšířené přes několik říjných teritorií. Srny si tedy sami vyberou srnce, kterému dovolí dokončit říjný akt až k pokládání. Srnec říjnou srnu nejprve honí a až poté ji pokládá. Celé honění je vlastně ovlivněno stavem říjné srny zejména spuštění vajíčka do dělohy a jeho schopnosti oplození. Nejprve můžeme v honitbě pozorovat dlouhé honění srny, které se postupem času zkracuje. Srnec poté aktivně kontroluje celý proces čichem u svírky srny. Srnec je schopen oplodnit během říje až 5 srn. Svoji říjnou srnu doprovází maximálně 5 dní.

Během říje se říjná srna ozývá typickým pískáním. Toho samozřejmě využívají samotní myslivci, kteří se snaží napodobením pískotu říjné srny přivábit srnce až na dostřel. Při průběrném odstřelu srnce je třeba dát pozor na změny postavy srnce v době říje. Především na síle krku. Ten díky častému strouhání mohutní. U mladších srnců tak budí dojem staršího kusu. Vlivem dnešního poměru pohlaví, které není 1:1 ale často 3:1 až 5:1 na úkor srnců, dochází k tomu, že do říje se dostanou i slabší srnci. Tím samozřejmě dochází k šíření slabšího genetického fondu. U silnějších srnců může dojít k vysokému vyčerpání v době říje. Snaží se totiž aktivně chránit své území a říjit u více srn. Proto se může stát, že v honitbě nalezneme uhynulého srnce, který zhasl na vyčerpání organismu.

U oplozené srny dochází k období utajené březosti, plod zůstává v klidu, minimálně vyživován až do doby prosince. Následně se plod vyvíjí cca 5 měsíců. Neoplozené srny mívají často nový proces ovulace a to v prosinci. Nastává tedy období náhradní říje.

Ta už není tak bohatá na říjné chování srnců, ale na zvěři je viditelný patrný neklid. U oplozené srny v prosinci nebývá doba utajené březosti. Plod se začne hned vyvíjet a srna klade srnčata stejně jako srna oplozená v létě. V květnu se srnám rodí obvykle 2 srnčata, výjimečně tři. 

Více informací o srnčí zvěři se můžete dozvědět zde

Ilustrační foto: Josef Balat