První zmínky o myslivecké terminologii, tradicích a zvyklostech, pochází z 12. století, kde se v úředních písemnostech objevuje název lovčí. V letech 1370 a 1464 jsou již známy výrazy Myslivost a Myslivec. Myslivecké zvyky a tradice vznikaly postupem času přejímáním z okolních šlechtických dvorů. Dále s rozvojem myslivosti, jako zaměstnáním, vznikala myslivecká terminologie, která myslivcům pomáhala ke snadné a rychlé komunikace při práci.

Úlomky jsou dodnes symbolem, který poukazuje na citlivý vztah myslivce k přírodě. Jedná se o ulomenou větvičku, jehličnaté nebo listnaté dřeviny, která nesmí být uříznuta. Úlomek také nikdy nesmí být z dřeviny cizokrajné či chráněné. 

Podle koncového rozvětvení ulomené větvičky rozeznáváme úlomky:

• jednovýhonkové,
• třívýhonkové a
• pětivýhonkové
• Tyto úlomky mají být velikosti „dlaně“, mimo pětivýhonkového, který může být větší.

Více informací o ÚLOMKU si můžete přečíst ZDE

Zálomky jsou vlastně podobné úlomkům. Často taky bývají tyto termíny myslivci zaměňovány. Je až s podivem, jak často se na toto téma diskutuje např. na internetových portálech zaměřených na mysliveckou tématiku.

Se záměnou úlomku za zálomek se bohužel setkáme i v odborných publikacích od renomovaných mysliveckých autorů. Zde se ovšem jedná o tiskařskou chybu, nikoliv o autorovu neznalost. Zálomek je tedy ulomená či uříznutá větvička, kterou se označuje určité místo převážně v honitbě. Zálomky myslivci rozlišují na:

• Hlavní,
• Směrový,
• Nástřelový,
• Stopový,
• Stanovištní,
• Výstražný 
• Čekací zálomek

Více infomací o Zálomku si můžete přečíst ZDE