S rozvojem myslivosti, jako zaměstnáním, vznikala myslivecká terminologie, která myslivcům pomáhala ke snadné a rychlé komunikace při práci. Mezi němou mysliveckou mluvu, terminologii v symbolické podobě, lze zařadit používání zálomků. Tento specifický způsob dorozumívání byl určen jen myslivcům a lesnickému personálu. Nezasvěcení návštěvníci lesa této terminologii nerozuměli a často si jí v lese ani nevšimli. Obliba používání zálomků, jako formu komunikace, dokazuje i skutečnost, že se zálomky staly součástí mysliveckých zvyků a tradic. Je jen smutné, že v dnešním přetechnizovaném světě se tato němá komunikace již moc efektivně nevyužívá.

Zálomky jsou vlastně podobné úlomkům. Často taky bývají tyto termíny myslivci zaměňovány. Je až s podivem, jak často se na toto téma diskutuje např. na internetových portálech zaměřených na mysliveckou tématiku.

Se záměnou úlomku za zálomek se bohužel setkáme i v odborných publikacích od renomovaných mysliveckých autorů. Zde se ovšem jedná o tiskařskou chybu, nikoliv o autorovu neznalost. Zálomek je tedy ulomená či uříznutá větvička, kterou se označuje určité místo převážně v honitbě. Zálomky myslivci rozlišují na:

• Hlavní,
• Směrový,
• Nástřelový,
• Stopový,
• Stanovištní,
• Výstražný a
• Čekací zálomek

Hlavní zálomek

(obrázek A)  

Hlavní zálomek je velikosti délky paže. Od ostatních spadlých větví se rozezná tak, že je po rubu i líci ostrouhán od kůry. Tento zálomek nám signalizuje POZOR. Na místě, kde jej nalezneme nás důrazně upozorňuje, že máme hledat další značky. Hlavní zálomek se klade na zem rubem, tedy spodní stranou nahoru. Zálomek také můžeme zavěsit na viditelném místě a to opět spodní stranou nahoru.

Směrový zálomek

(obrázek B)

Směrový zálomek je velikosti předloktí. Od ostatních spadlých větví se také rozezná tak, že je po rubu i líci ostrouhán od kůry. Uříznutou částí nám ukazuje určitý směr cesty, kterou máme jít, či signalizuje směr k určitému místu. Zálomek se pokládá vždy rubem nahoru a klade se jeden za druhým vždy na viditelnou vzdálenost.

Nástřelový zálomek

(obrázek C)

Nástřelový zálomek je dnes asi nejpoužívanějším zálomkem ze všech. Jedná se o zálomek velikosti paže, který je neostrouhán od kůry. Označujeme jím nástřel, tedy místo na kterém stála zvěř v okamžiku zásahu střelou. Pokud zvěř stála u nějakého porostu, keře, stromu apod. zalomíme větvičku přímo na nich. V případě nástřelu ve volném prostranství se nástřelový zálomek zapíchne svisle do země. V kombinaci s nástřelovým zálomkem můžeme na nástřelu použít i zálomek stopový a příčný.  

Stopový zálomek - slednice

(obrázek D,E,F,G,)

Stopový zálomek je velikosti ruky a pokládá se tubem nahoru pře zálomek nástřelový. Uříznutá část zálomku se nožem zaostří do špičky. Tento zaostřený konec pak ukazuje směr odskoku samčí zvěře z nástřelu. Opačná vzrostlá strana tohoto zálomku ukazuje směr odskoku samičí zvěře z nástřelu.  

Aby nedocházelo k záměně označení pohlaví loveného kusu, přiložíme k stopovému zálomku ještě zálomek příčný, který je velikosti prstu. Pokládáme jej rubem nahoru, zaostřený ulomeným koncem, který ukazuje směr postavení lovce v době výstřelu.  Pokud střelec nezpozoroval směr odskoku zasažené zvěře, položí k stopovému zálomku dva příčné zálomky. Jejich ostrouhané strany budou směřovat každý opačným směrem.

Stanovištní zálomek

(obrázek I,J)

Stanovištní zálomek je velikosti paže. Větvičky zálomku jsou odstraněny, mimo pár koncových. Celá odvětvená část zálomku je ostrouhaná nožem (zbavena kůry). Tento zálomek se používá jak při osamělém lovu, jako označení stanoviště střelce po výstřelu, tak i při společných lovech, kdy jím označujeme stanoviště střelců. Při společných lovech se stanovištní zálomek kombinuje se zálomkem směrovým. Stanovištní zálomek je zapíchnut do země před střelcem a směrový zálomek je položen za střelcem. Jeho ostrouhaná koncová část signalizuje střelci směr odchodu po ukončení leče.

Výstražný zálomek – výstražka

(obrázek M)

Výstražný zálomek je velikosti paže. Větvičky zálomku jsou odstraněny, mimo pár koncových. Celá odvětvená část zálomku je ostrouhaná nožem (zbavena kůry). Zálomek se používá na místech, kam nechceme aby někdo chodil. Většinou na místa, kde jsou nataženy nástražná odchytová zařízení, nebo místo, které je již obsazeno myslivcem (posed apod.). Zálomek se ohne do oblouku a koncová část se vsune připraveným otvorem na opačné straně zálomku. Takto zformovaný zálomek se většinou zavěšuje na viditelné místo do úrovně očí.

Čekací zálomek - čekalka

(obrázek K,L)

Čekací zálomek jsou dva zálomky velikosti paže položené neostrouhané křížem a to rubovou stranou nahoru. Takto položené zálomky nám značí počkej zde na tomto místě. Pokud jsme si dali s někým sraz a musíme se na chvíli vzdálit, dáváme mu jasně najevo kde se sejdeme a hlavně že za chvíli dorazíme. Pokud dotyčný na místě nemůže čekat, uláme větvičky zálomků a nechá jen pár koncových na špičce.