banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Tipy pro vás

Rys ostrovid v našich lesích

Rys ostrovid v našich lesích

Rys ostrovid je největší evropská kočkovitá šelma

Je to také jediný savec, jehož název vychází z jeho nejvyvinutějšího smyslu – zraku.

Středoevropští rysové mají zbarvení bohatě skvrnité, postupem na sever skvrn ubývá a srst rysa přechází k monotónnímu zbarvení. Skvrny však nemizí, ale soustřeďují se především na běhy a chvost rysa. Změna takového zbarvení je v přírodě přirozené, v severnějších polohách dlouho přetrvává sněhová pokrývka a viditelné skvrnité zbarvení je proto nežádoucí. Ze druhů zbarvení rysa je nejpestřejší rys pardálový, který žije ve Španělsku.

Rys ostrovid byl v českých zemí vždy přednostně loven, stejně tak jako ostatní šelmy. Ocitl se také na seznamu patentu Josefa II. z roku 1786, který umožňoval lov této šelmy prakticky komukoli. Za přiměřenou odměnu pak měla jednotlivá panství předkupní právo na rysí kůži.

První písemné zmínky o lovu rysa pochází z 16. století a to z panství Rožmberských. Nejvíce rysů bylo vyhubeno v 17. století.

Dle písemných pramenů uloveno na panství Český Krumlov 30 rysů v období (1603 - 1649) a 26 rysů v období (1690 - 1719). 

Na všech panstvích schwarzenberských se jednalo o počtu 31 ulovených rysů v letech (1710 – 1720). Další záznamy už pojednávají pouze o jednotlivých případech lovu v období (1695 – 1891). V Čechách byl poslední rys uloven v roce 1835 na Táborsku.

Bohužel není zachována podrobná zmínka o lovu ani o přesném místu. Pravděpodobně se nejednalo o rysa pocházejícího ze zajetí. Místo ulovení tedy dokazuje, jaký je rys tulák a nečiní mu problém zvládnout velikou vzdálenost od svého teritoria. Na Moravě je posledním úlovkem uváděn ulovený rys mezi Frenštátem a Lysou horou v roce 1891.

Ve slovenských lesích byl rys loven méně než medvěd nebo vlk, ty představovali pro hospodářská a domácí zvířata větší hrozbu.

Rys se nejčastěji lovil starobylým způsobem chytáním do nášlapných želez. Tento způsob lovu byl úspěšný i díky slabšímu čichu rysa. Lovit rysa odstřelem bylo vždy věcí náhody. Rys je velice ostražitý a v přírodě dobře maskovaný. Jedinou šancí lovit rysa bylo využít stop na sněhu a rysa pronásledovat pomocí loveckých psů, kteří ho dokázali zahnat na strom.

V 60 letech dvacátého století stoupla poptávka po živých rysech. Zájem projevili především zoologické zahrady a společnosti zabývající se reintrodukcí rysa do oblastí západní Evropy. Rys se pro tyto účely chytal do rysích chytáků.

 

V roce 1957 došlo k novému, prokazatelnému výskytu rysa na Šumavě v oblasti Teplé Vltavy a Plání u Vimperka. Díky vysazení několika rysů v Bavorském lese v roce 1970, došlo k přechodu některých vysazených rysů i do České republiky. Bohužel byla v roce 1973 rysice zastřelena u železné Rudy. Její dvě mláďata byla zachráněna a transportována zpět do Bavorského národního parku. V roce 1968 přichází myšlenka reintrodukce rysa na Šumavu od E. Novákové a R. Hanzala. Rys měl napomoci k tlumení početních stavů vysoké zvěře, která páchala veliké škody na lesních porostech loupáním. Účinnost této myšlenky však není nijak doložena ani prokázána.

Současný stav rysa v ČR osciluje kolem 100 kusů.        

 

 

 

 

ZDROJ:

 

Andreska J., Andresková E. – Tisíc let myslivosti

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

 

Foto: Vladislav Šrajbr

banner right