Černá zvěř je naší původní zvěří, která vždy upřednostňovala noční způsob života. Díky zvyšujícím se početním stavům, je tato zvěř stále častěji k vidění i během dne.

V dřívějších dobách byl jediným přirozeným nepřítelem divokých prasat vlk.

Životní rovnováha prasat a vlků se udržovala do počátku 18. století, než začaly početní stavy vlků klesat. Lovit prase divoké bylo vždy pro lovce zábavou. Zprvu šlo o lov za pomocí odchytových sítí (Tenat), s následným použitím oštěpu. Tenata na černou zvěř byla podobná tenatům jelením. Jejich struktura však byla silnější a celkový rozměr byl nižší. V druhé polovině 17. století se objevují zmínky o cíleném přikrmování černé zvěře. Rod Schwarzenberků na zámku Hluboká nařizuje sběr žaludů a bukvic. Za účelem udržení prasete divokého ve své honitbě, začínají Schwarzenberkové výsadbu dubů při okrajích lesů.

Od listopadu do ledna probíhá doba páření "chrutí" prasete divokého. V přírodě může být viděn úporný zápas prasečích soků, kteří zápasí o bachyni. Bachyně může být v přírodě oplodněna i během jiných měsíců. Napomáhá tomu i vysoká populace černé zvěře v našich honitbách. Po úspěšném říjném aktu je bachyně těžká 16-17 týdnů a následně metá 10 i více selat. 

Více informacích o Praseti divokém naleznete ZDE. 

Ilustrační foto: Pavel Spenner