Tetřev Hlušec byl v naší krajině běžným hostem. Obýval hlavně lesy a své teritorium nikdy neopouštěl. Vyhovovalo mu území jedlové a jedlo-bukové, kde měl dostatek krytu i potravy. 

Tetřev hlušec se ve střední Evropě vyskytuje jen v některých horských oblastech. Početnější jsou na severu Evropy a na Sibiři. Jejich stavy u nás klesali v důsledku intenzivních hospodářských zásahů do lesního prostředí, rušení turismem, zatížení životního prostředí imisemi a v dřívějších dobách lovem v době toku.

Zajímavé je samotné tokání hlušce, které začíná koncem března, vrcholí koncem dubna a končí začátkem května. Na tokání si kohouti vybírají starší stromy na okrajích lesů. Kohout na tokaniště přiletí už večer. Ráno, ještě před svítáním se probudí, otřese si peří a začíná svou milostnou píseň. Nejprve je to ťukání (klepání), které se postupně zrychluje a přechází do kolísavého tónu, které je ukončeno vylousknutím. To zní jako při vytažení korkové zátky z láhve. Sloka končí kovovým zvukem - broušením. Zvuk se podobá broušení kosy.

Myslivecká mluva Tetřeva:

• Lidový název – hluchán
• Myslivecky – velký pták
• Tetřevec – kříženec Tetřívka a Tetřeva

• Kohout, tetřev – samec
• Slepice, tetřevice – samice
• Kuře, tetřevče – mládě
• Peří – pokrývka těla
• Štít – kovově lesklé peří na hrudi
• Hvězda – bílá skvrna v ohbí křídel
• Podbradek či brada – chomáč delších per pod klovcem
• Přepeřování, pelichání - obnova peří na těle vyvolaná periodickým oživováním pérových váčků, při čemž nový péra vytlačují z kůže péra stará.
• Hlava – přední část těla živočichů, nejčastěji pohyblivě spojená s ostatním tělem krkem nebo hrudí
• Světla – oči zvěře a loveckých psů
• Poušky (ohníčky) – bradavičnaté červené útvary nad světly tetřevovitých nebo kolem světe bažantů, silně prokrvené, které v době toku natékají – pouchnou, proto se jim říká poušky. U tetřeva je tento jev velmi výrazný. Poušky jsou vedlejším pohlavním znakem kohoutů.
• Klovec – zobák
• Krk – část těla mezi hlavou hrudníkem, podpíraná sedmi krčními obratli
• Hruď – přední část těla
• Břicho – část trupu mezi hrudníkem a pánví (slabinami). Obsahuje orgány trávicího ústrojí, slezinu, nadledvinky, močovod, cévy těchto orgánů, aortu, dolní dutou žílu a nervy pleteně bederní. Dutina břišní je vystlána pobřišnicí (peritoneum). Od hrudníku je oddělena u savců bránicí, u ptáků nedokonalou nebo chybějící.
• Hřbet – část těla od kohoutku až po místo připojení posledního žebra k páteři
• Křídla – přední končetiny ptáků přeměněné v pernatý útvar
• Stojáky – nohy s prsty
• Třásničky – rohovité hřebínky po stranách prstů stojáků u tetřeva, patrné zejména v zimě
• Tatrč – ocas tetřeva
• Vějíř – rozevřený tatrč tetřeva
• Podtatrčí – bělavé podocasní peří tatrče tetřeva a tetřívka
• Barva – krev
• Zvěřina, tetřevina – maso
• Výpraš či housenky – trus
• Smola či šprk – kašovitý trus
• Pátrání – vnímání zrakem
• Bystření – vnímání sluchem

Kohout při večerním zahřadování brká, krká – lovec chodí vyslýchat tzv. na zábrk, na posluchy

• Tok – období páření, tetřev jezdí po větvi, slepice kvoká

Hlasové projevy tetřeva při ranním toku

• puká či počítá, zrychluje v trylek, následuje výlusk a broušení

• Tokaniště – místo, na němž pernatá zvěř hromadně toká
• Tetřevice – po úspěšném toku hnízdí, snáší vejce,
• Proklubávání, líhnutí – rození mláďat
• Vyvádění – akt, kdy samice vyvádí mláďata z hnízda

Pohybové projevy tetřeva

• ke spánku zapadá na strom, zalomí se, zahřaduje
• během noci často přehřaduje, přelomí se na jiný strom
• stromové jehlice tetřev uštipuje, spásá

Více informací se můžete dozvědět zde. 

ZDROJ:

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz