Vybrali jste si štěně a váš dům i rodina jsou připraveny. Jede se k vybranému chovateli pro malého jezevčíka. Zábava i práce mohou začít… jenže. Převážet štěně od chovatele domů autem, může být nepříjemný zážitek pro oba. Musíte si uvědomit, že několikatýdenní pejsek právě ztratil to nejcennější, co dosud poznal, tedy pocit mateřského tepla, přátelství a bezpečí, pach sourozenců a svého pelíšku, a ocitá se v cizím, podivně páchnoucím prostředí. A když se to ještě dá do pohybu, musíte se připravit na kňučení, psí pláč, zvracení, čůrání, kousání ze stresu. Já musel asi po kilometru zastavit, protože Lukášek tak plakal za mámou, že to nebylo k vydržení. Jelikož nás čekaly ještě více než dvě stovky kilometrů do jeho nového domova, putoval z přepravního boxu na zadním sedadle do bezpečí manželčina klínu na sedadle předním. Předpisy nepředpisy…

Moje manželka Táňa velice dobře věděla, že ten malý psí tvoreček potřebuje něhu, lidskou pozornost a má rádo doteky, které představují bezprostřední vztah. Nový pocit bezpečí. Uvědomte si, že štěně zažívá některé věci poprvé v životě, stejně jako malý človíček. Proto nikdy se štěnětem jezevčíčka necestujte sami, vezměte si doprovod někoho blízkého, někoho, kdo společně s vámi bude v blízké budoucnosti sdílet jeho přítomnost. Jemné hlazení a uklidňující slova jej povzbudí a ukonejší, dokud nedojedete domů.

Více informací se můžete dozvědět zde.

Ilustrační foto: Pavel Prašivka