Liška obecná  (Vulpes vulpes) vždy obývala celé území Evropy, střední a severní Asie a severní Ameriky.

V České republice se jedná o nejrozšířenější šelmu psovitou.

V prvopočátcích lovu nebylo na lišku pohlíženo jako na zvěř „myslivosti škodící“. Podle sněmovního usnesení z r. 1543 bylo v Čechách zapovězeno hubit lišku před 29. zářím.

Mezi nejstarší způsoby lovu lišek bylo chytání do pastí. Nejvhodnějším způsobem bylo použití padací jámy s patřičnou návnadou. Nášlapná chytací železa se začínají používat od 17. století, zřejmě dovezená ze západní Evropy. Díky vysoké spolehlivosti a univerzálnosti patřila nášlapná chytací železa k oblíbeným způsobům lovu u loveckého personálu.

Doba páření - myslivecky "Kaňkování", přichází na období leden až únor. Již koncem prosince můžeme v přírodě sledovat větší pohyb lišek. Lišák říjnou lišku dobře pozná podle pachu ve stopě a kapek barvy, které liška vypouští z přezky. Po úspěšném říjném aktu, kdy dojde ke svázání lišky s lišákem v brlohu, je liška březí 53 dnů. V květnu liška vrhá v brlohu zpravidla 3-8 liščat. 

Historii lovu a mysliveckou mluvu Lišky obecné si můžete přečíst ZDE.

Ilustrační foto: Josef Vršan