S kunou lesní se můžeme setkat na celém evropském kontinentu, zejména na území lesnatých oblastí. Rozšířená není pouze ve Španělsku a části Balkánu. Na území naší republiky se kuna lesní nevyskytuje tak často jako kuna skalní, ale rozšířena je takřka po celém území. Některé literatury pojednávají o absenci výskytu kuny ve středních Čechách, což již dnes samozřejmě není pravdivé. Kuna lesní je zvěří „stromovou“. Proto se jí lidově říká větevnice. Koncem 18. století byl její výskyt zaznamenán převážně v lesích jedlových. V dnešní době se s kunou lesní můžeme potkat hlavně v jehličnatých lesích.

Lidový název – větevnice, pelešnice, medovka

• Kuňák – samec
• Kunice – samice
• Kuňě – mládě
• Srst – pokrývka těla
• Podsada – hustá spodní srst, složená ze zkadeřených chlupů, tzv. vlníků, jimž chybí dřeň
• Pesíky – silnější, rovný a delší chlup vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu
• Přebarvování, línání – jarní a podzimní výměna srsti, při níž staré chlupy vypadávají a jsou nahrazovány novými, přičemž některá zvěř mění i své zbarvení (zimní a letní). Některé druhy línají jen jednou v roce např. liška.
• Kožíšek – kůže
• Kunina – vyčiněná kůže na kožešinu
• Hlava – přední část těla živočichů, nejčastěji pohyblivě spojená s ostatním tělem krkem nebo hrudí.
• Slechy – uši zvěře a loveckých psů
• Světla – oči zvěře a loveckých psů
• Čenich – nos šelem
• Morda – tlama větších šelem a psů. U drobnějších šelem se používá mordička
• Jazyk – svalový orgán klínkovitého tvaru uložený v dutině ústní. Na povrchu je pokryt sliznicí, která má v zadní části jazyka množství chuťových bradavek.
• Krk – část těla mezi hlavou hrudníkem, podpíraná sedmi krčními obratli
• Hruď – přední část těla
• Náprsenka – odlišně zbarvená skvrna na hrdle, u kuny lesní je zbarvena dožluta a nevětví se až na běhy
• Břicho – část trupu mezi hrudníkem a pánví (slabinami). Obsahuje orgány trávicího ústrojí, slezinu, nadledvinky, močovod, cévy těchto orgánů, aortu, dolní dutou žílu a nervy pleteně bederní. Dutina břišní je vystlána pobřišnicí (peritoneum). Od hrudníku je oddělena u savců bránicí, u ptáků nedokonalou nebo chybějící.
• Běhy – nohy srstnaté zvěře
• Tlapky – chodidla s prsty a drápky
• Oháňka – ocas
• Pyj – samčí pohlaví orgán
• Ráže – varlata srstnaté zvěře a psů v šourku
• Šourek – kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, ve kterém jsou uloženy ráže
• Přezka – zevní část pohlavního orgánu samic šelem
• Barva – krev
• Tuk – sádlo
• Výměty – trus
• Rez – moč
• Ždímání – močení
• Pižmo – zápach, kterým je kuna cítit – výměšek pachových žláz
• Pátrání – vnímání zrakem
• Bystření – vnímání sluchem
• Větření – vnímání čichem
• Hlasové projevy kuny – vřeštění, kuňák v době kaňkování při souboji piští a funí
• Kaňkování – období páření, samice vypouští z přezky barvu, kaňkuje
• Metání – porod mláďat
• Plná – kunice v období březosti
• Pelíšek – lóže kuny lesní, kde kunice metá kuňata

Pohybové projevy kuny lesní

• dělá poskoky, šplhá
• vyhřaduje – skáče na strom
• výskok – místo vyhřadování
• shřadování – seskakování se stromu
• seskok – místo shřadování
• větvuje a řaduje – skákání kuny z jednoho stromu na druhý
• vychází na lup, svoji kořist dává
• vylupování – vybírání ptačího hnízda Kunou

Více informací o kuně lesní se dozvíte zde.

Ilustrační foto: Pavel Prašivka

ZDROJ:

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva