banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Tipy pro vás

Kuna lesní - historie

Kuna lesní - historie

kunou lesní se můžeme setkat na celém evropském kontinentu, zejména na území lesnatých oblastí. Rozšířená není pouze ve Španělsku a části Balkánu. Na území naší republiky se kuna lesní nevyskytuje tak často jako kuna skalní, ale rozšířena je takřka po celém území. Některé literatury pojednávají o absenci výskytu kuny ve středních Čechách, což již dnes samozřejmě není pravdivé. Kuna lesní je zvěří „stromovou“. Proto se jí lidově říká větevnice. Koncem 18. století byl její výskyt zaznamenán převážně v lesích jedlových. V dnešní době se s kunou lesní můžeme potkat hlavně v jehličnatých lesích.

Kuna lesní byla vždy lovena pro svoji vzácnou kožešinu. Již v dobách předhusitských byl znám veliký zájem šlechty o slušivé oblečení a tehdejší módní doplňky. Kožešina kuny lesní byla a dodnes je nejkvalitnější v zimním období. V tu dobu se také kuny nejvíce lovily. Zpočátku se jednalo o lov pomocí stromových tluček. To byla zařízení umístěna mezi stromy cca 1,5m nad zemí. Jednalo se o jednoduchý mechanismus s podlahou a padací částí se spouští. Dále historie pojednává o zemních tlučkách, okách se spouštěcím mechanismem a sklopných truhlících, ty se líčily na zemních ochozech kun.  

Aby byl zaručen co největší lovecký úspěch, stavěli lovci kolem pastí plotové ochozy, které měli kunu svést přímo k nalíčené pasti. Kuna je tvor velice chytrý a její lov vyžadoval veliké lovecké zkušenosti. Nastražené a nalíčené pasti musely být samozřejmě co nejvíce očištěny od lidského pachu a kyseliny máselné. Například můžeme uvést metodu lesmistra J.V.Červeného, který používal k zavětření následující „směs: 0,2g pyžma, 7g anýzového oleje, 7g blínového oleje. Neb anýzového oleje s pižmem aneb ambrou, kafrem a se slepičím anebo husím sádlem smíšené a též pouhé ožanky kočičí, což je bylina z čeledi hluchavkovitých“.

V zimním období lovci využívali stop na sněhu a pobytová znamení v korunách stromů.

V 18. a 19. století se bohužel setkáváme i s lovem kun do nášlapných želez. Tento způsob je dnes mysliveckou i laickou veřejností značně odsuzován, neboť chycená zvěř je usmrcena dosti drastickým a bolestivým způsobem.

Kuna velice ráda obývá hromady klestí. Kdo chtěl kunu snadněji lovit, připravil si v letním období velikou klestěnou hromadu a v zimě pak využil uměle vytvořené krytu kuny k jejímu lovu. Pomocí loveckých psů se kuna vyhnala z hromady na strom a myslivec pak mohl kunu snadněji lovit pomocí střelné zbraně.

kunou lesní se setkáváme i v lidovém léčitelství a magii. I když ne tak hojně jako například s liškou či jezevcem. Kuní sádlo se údajně používalo k léčbě krtice, skrofulóze, a tuberkulóznímu onemocnění lymfatických uzlin. V černé magii se hovoří o síle Pyjové kůstky kuních samců. Ta se vsazovala do stříbrného amuletu a mužům zaručovala mužskou sílu.

 

 

 

ZDROJ:

Andreska J., Andresková E. – Tisíc let myslivosti

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva

 

Foto: Leszek Madzia

        www.prirodainfo.cz

         Pavel Prašivka

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím