V minulé části jsme si představili způsoby deratizace v bažantnicích.

Dnes si povíme bližší info k deratizaci mechanické.

Mechanická deratizace zahrnuje použití pastí různých konstrukcí a mechanizmů jak smrtících, tak živolovných.

Z ekologického hlediska je nejšetrnější, cenově dostupná s možností opakovaného použití pastí. Nevýhodou je zvýšená náročnost na lidskou obsluhu. Vyhubit větší populaci hlodavců pomocí jednoduchých pružinových pastí pak může být časově velmi náročné.

Dalším úskalím je reálné riziko zachycení necílového živočicha do mechanické pasti (např. menší druhy ptactva), proto je vhodné i mechanické pasti umístit do deratizačních staniček nebo do míst, kam nemají přístup necílové druhy živočichů. Z výše uvedených důvodů se proto často využívá pastí živochytných, které umožňují odchyt několika kusů hlodavců na jedno nastražení a k zachycení jiných druhů nedochází.

Vhodné jsou zejména pro odchyt myší. Pro nalákání škůdců do pasti se doporučují různorodé potraviny např. živočišné bílkoviny – masné produkty, ryby, tuky, ale i cereálie a ovoce či zelenina. Živochytné pasti by však měly být pravidelně kontrolovány (1x/24hod) tak, aby v nich nedocházelo k úhynu hlodavců v důsledku nedostatku tekutin, nebo jiným formám týrání.

V případě synantropních hlodavců by mělo dojít v co možná nejkratší době k jejich usmrcení, např. pomocí CO₂ , přiměřenou střelnou zbraní včetně vzduchové pistole, pokud způsobí okamžitou smrt zvířete. Je zakázáno (§ 5 a 14 zákona č. 246/1992 Sb.) usmrcovat odchycená zvířata utopením a jinými způsoby udušení, ubitím či ubodáním.

Zajímavé řešení nabízejí elektronické pasti schopné usmrtit i deset kusů myší na jedno nastražení, u nichž pochopitelně odpadá nutnost častých kontrol a řešení otázky, co s živou myší. Tyto pasti neobsahují pružinu, ale k usmrcení dochází elektrickým výbojem, který zajišťuje baterie. Mrtvá myš se automaticky posouvá do zásobníku a past je opět připravena na průnik další myši.

Z výše uvedeného vyplývá, že provádět efektivní, bezpečnou a zároveň předpisovou deratizaci v bažantnici může být oříšek a vždy je třeba přihlédnout ke konkrétní situaci dané bažantnice. Je více než jasné, že jinou metodu deratizace si zvolí provozovatel malé voliéry a jinou velká odchovna s větší kapacitou, ovlivnitelnějším prostředím a zároveň kde jsou kladeny vyšší nároky na zajištění veřejného zdraví. 

Více informací o autorovi se můžete dozvědět zde.