Černá zvěř je naší původní zvěří, která vždy upřednostňovala noční způsob života. Díky zvyšujícím se početním stavům, je tato zvěř stále častěji k vidění i během dne.

V dřívějších dobách byl jediným přirozeným nepřítelem divokých prasat vlk.

Životní rovnováha prasat a vlků se udržovala do počátku 18. století, než začaly početní stavy vlků klesat. Lovit prase divoké bylo vždy pro lovce zábavou. Zprvu šlo o lov za pomocí odchytových sítí (Tenat), s následným použitím oštěpu. Tenata na černou zvěř byla podobná tenatům jelením. Jejich struktura však byla silnější a celkový rozměr byl nižší. V druhé polovině 17. století se objevují zmínky o cíleném přikrmování černé zvěře. Rod Schwarzenberků na zámku Hluboká nařizuje sběr žaludů a bukvic. Za účelem udržení prasete divokého ve své honitbě, začínají Schwarzenberkové výsadbu dubů při okrajích lesů.

V 18. století dochází konečně k hospodářskému rozkvětu zemědělství, které bylo poznamenáno třicetiletou válkou. Společnost usiluje o zvýšení zemědělské produkce a černá zvěř bohužel ráda navštěvuje zasetá pole. Situace dospěla k vydání Josefského patentu, který nařizoval chovat zvěř pouze v oborách. Schwarzenberkové se zábavného lovu černé zvěře nechtějí vzdát a zahajují stavbu dnešní Staré obory.

Dne 1. 10. 1771 byla provedena první velká naháňka na zvěř za účasti tisíce honců. Od té doby byly obdobné naháňky opakovány a poslední kus černé zvěře byl ve volnosti uloven na Hluboké roku 1801. Dodnes je opravdu záhadou, jak lovci dokázali veškerou černou zvěř ve volnosti odlovit pomocí ručnic zvaných křesaček. Pro šlechtu se stal lov černé zvěře v oborách novou zábavou a to především díky použití loveckých psů. Nebýt příchodu romantismu na přelomu 18. a 19. století, lovilo by se prase divoké v oborách dodnes. Romantismu však zastával způsob lovu ve volnosti.

Dodnes však přetrvává lov pomocí loveckých psů, kteří hrají při naháňkách hlavní roli.

Ilustrační foto: Josef Vršan

ZDROJ:

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva

Andreska J., Andresková E. – Tisíc let myslivosti

Vach M., Kovařík J. – Myslivecké zvyky a tradice