Svišť horský není naší původní zvěří, proto historie jeho lovu není tak bohatá jako u ostatní zvěře žijící na našem území. Domovinou sviště jsou hory střední a jižní Evropy v nadmořské výšce 800 až 3200 metrů nad mořem. Běžně se tedy se svištěm můžeme setkat v Alpách, Pyrenejích a  Tatrách.

Na naše území byl svišť dovozen poprvé v letech 1560-1564. Tehdy došlo k vysazení této zvěře Ferdinandem Tyrolským v Týřovských skalách na Křivoklátě. Po odchodu Ferdinanda do Innsbrucku v roce 1564 skončily i pokusy s adaptací sviště v naší krajině a dodnes nejsou dochovány žádné podrobnější písemné zmínky o těchto pokusech.

Další lokalitou, kde byl proveden pokus vysazení sviště byly Krkonoše. V roce 1885 došlo k vypuštění dvou párů ve Velké Studničné jámě. Svišťům se zde dobře dařilo adaptovat a rychle rozmnožit. Stali se ovšem terčem pytláků a záhy došlo k rychlému vyhubení celé populace. Proto bylo přivezeno a vysazeno dalších 8 kusů. Ti se také dokázali rychle množit a usídlit v Krkonošských horách. Dle dochovaných pramenů však byly chutnou potravou lišek, které zapříčinily celkovou likvidaci vysazené populace. Tato informace je velice zajímavá, protože v ostatních alpských zemí, žijí svišti s liškami v určité symbióze a ba naopak je svišť pro lišku kořistí značně velikou a neatraktivní. Je tedy na zvážení, zda tyto informace o vymizení vysazené populace jsou pravdivé.

Úspěšnější chov sviště se povedl na Slovensku v Nízkých Tatrách. Tam byly svišti dovezeni v roce 1859 z Alp. Výsledkem je dochovaná populace, která žije v Nízkých Tatrách dodnes.

Ve Vysokých Tatrách byl svišť běžně loven, pro svou lahodnou zvěřinu a sádlo. Tuk sviště měl údajné blahodárné léčebné účinky. Početní stavy svišťů tak rychle klesaly a to až do doby vydání prvního loveckého zákona v Uhersku r. 1883. Lov svišťů probíhal převážně na podzim, kdy byla zvířata dostatečně zasádlena. Způsob lovu byl především vykopáváním. V jedné noře se tak mohlo vykopávačům podařit nalézt 2-15 svišťů. V létě se lovu věnovali převážně pastýři ovcí, kteří sviště chytali do želez, drátěných ok a vykuřovali obydlené nory.

Dnešním přirozeným nepřítelem jsou pro sviště orel skalní a narůstající turistický ruch.

Mysliveckou mluvu si můžete přečíst zde

ZDROJ:

Andreska J., Andresková E. – Tisíc let myslivosti

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz