banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Etika a historie myslivosti

Rozdělení Lánské obory

Rozdělení Lánské obory

V minulém příspěvku jsme si představili historii Lánské obory a v dnešním článku se dozvíme něco o jejím rozdělení.

Kamenná oborní zeď

Nově vzniklá obora byla velmi rozsáhlá a s výměrou 9 436 ha (49 194 měr) byla v Čechách pravděpodobně největší.

Vybavení lánské zbrojnice v období Fürstenberků

V roce 1731 se valdštejnského dědictví ujala hraběnka Marie Anna z Valdštejna, provdaná již od roku 1723 za knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka. Po její smrti v roce 1756 se správy panství ujal kníže Karel Egon I. z Fürstenberka, který si uvědomoval obtížnost udržování stávajícího dřevěného oplocení, a proto v roce 1777 započal se stavbou kamenné oborní zdi. Její stavba trvala 10 let a byla dlouhá přibližně 20 km

Fürstenberkové na lovu 

Zbývající část oplocení byla nahrazena novým dřevěným plotem. V místech křížení zdi s veřejnými cestami vedoucími oborou nechali Fürstenberkové zřídit vstupy osazené tzv. lísami, což byly dřevěné dílce původního oborního hrazení, které se daly podle potřeby vysadit. Až později je nahradila vrata na pantech a na některých místech byly vybudovány klenuté brány s odlitky jeleních hlav. Jejich otevírání a zavírání patřilo k povinnostem tehdejšího lesního personálu.

Kamenná brána do Lánské obory

Honební pořádek a rozdělení obory

Velice důležitým datem pro Lánskou oboru byl rok 1816, kdy Jáchym z Fürstenberka vydal tzv. Honební pořádek, od kterého si sliboval zlepšení kvality chované zvěře a snížení škod na lesních kulturách. I z tohoto důvodu zrušil původní oboru z roku 1713 a rozdělil ji na dvě menší částioboru Lánskou pro zvěř vysokou a oboru Řevničovskou pro zvěř černou. Ta však později zanikla. Nová Lánská obora měla více než 3000 ha a bylo zde chováno 500 – 600 ks jelení zvěře s plánovaným ročním odstřelem 30 – 40 jelenů a 30 – 40 starých laní.

Prezident Tomáš G. Masaryka a jugoslávský král Alexander v Lánské oboře

Se vznikem Československa vznikl i požadavek na zřízení přechodného a letního sídla pro prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka. Návrh na zakoupení lánského zámku s přilehlou oborou a statkem vzešel od tehdejšího kancléře a zaníceného myslivce JUDr. Přemysla Šámala. Ten si velmi dobře uvědomoval, jak může ovlivnit nenucené prostředí loveckých akcí výsledky politických a obchodních jednání. Proto v roce 1921 zakoupil československý stát část panství od Fürstenberků. Jednalo se o velkostatek Lány s Ploskovem a revíry Lány, Ploskov a Běleč. Vzájemně smluvená cena činila úhrnem 24 870 000 prvorepublikových korun. Naháněk a honů v oboře se v období první republiky účastnili zpravidla velvyslanci zahraničních zemí, ministerští radové a generalita Československé armády.

V období druhé světové války sloužila Lánská obora k loveckým kratochvílím a vyjížďkám významných představitelů nacistického Německa. I přesto, že Lány byly doslova „na očích“, neváhali někteří zaměstnanci lesní správy podporovat partyzánské skupiny v místních lesích.

V letech 1948 – 1989 tvořili převážnou loveckých návštěv hosté ze Sovětského svazu a dalších zemí východního bloku. V tomto období se také výrazně změnil ráz Lánské obory, neboť zde v letech 1948 – 1954 došlo k výstavbě Klíčavské přehrady. Ta zatopila údolí Klíčavského potoka a stala se zdrojem pitné vody pro Kladno a přilehlé okolí. Samotná obora byla rozdělena i podle druhu chované zvěře na část jelení a daňčí.

Po roce 1990 se zvýšil podíl poplatkových lovů trofejové zvěře, ale majetek Lesní správy Lány a samotná Lánská obora slouží i nadále zejména k reprezentaci a rekreaci hostů prezidenta republiky.

Autor: Ing. Robin Ambrož

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím