banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Etika a historie myslivosti

Historie Lánské obory

Historie Lánské obory

Lánská obora se nachází v oblasti Křivoklátska a se svou výměrou 3003 ha patří k největším oborám v České republice. Od roku 1921 je spravována Lesní správou Lány, která je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky. Kromě chovu zvěře je určena zejména k rekreaci prezidenta ČR a jeho hostům.

Historie Lánské obory

Umístění a vznik Lánské obory není náhodný, neboť hluboké hvozdy Křivoklátska přitahovaly pozornost aristokratů již od Přemyslovců. Místní nepřístupné lesy, náročné obhospodařování půdy a její nízká úrodnost, měly zásadní vliv na to, že většina kolonizačních vln se zdejší oblasti vyhnula. Meandrující řeka Berounka dokázala v tomto opuštěném kraji vytvořit nejedno malebné zákoutí a smíšené lesy lákaly svou bohatostí lovné zvěře.

První zmínky o lovech na Křivoklátsku pochází již z roku 999, kdy zde lovil knížecí syn Jaromír. Na místě stávající obory lovil i další Přemyslovec – kníže Břetislav II. Ten byl podle Kosmovy kroniky v oblasti Hrozného zavražděn zrádným Lorkem, jehož si najali Vršovci. Zalíbení v křivoklátských lesích nalezl i kníže Vladislav I., po něm i král Přemysl Otakar I. a opravdu vášnivým lovcem byl Václav I., který do místních lesů rád utíkal od vladařských povinností.

Naháňka v Lánské oboře

Sokolnictví na Křivoklátě

V období Karla IV. se na Křivoklátě provozovalo po francouzském vzoru sokolnictví spojené s lovem vodního ptactva a divokých holubů. Lovu se velmi rád věnoval i jeho syn Václav IV. Toho francouzský renesanční básník Francesco Petrarca údajně nazýval robustus venator (silný lovec).

V této době se konaly hony a štvanice, zejména na zvěř brannou (medvědi, rysové, vlci), zvěř černou a silné jeleny. Za vlády Ferdinanda II. Tyrolského došlo k rozvoji renesančně pojaté myslivosti s velkými lovy, k čemuž bylo nutné zvyšovat stavy zvěře a zdokonalovat její chov. V tomto období se v křivoklátských lesích začaly objevovat i nové druhy zvěře. Ferdinand II. nechal přivézt například zubry a soby z Ruska, anebo sviště a kozorožce z Tyrol.

Císař Rudolf II. a vznik Lánské obory

Významnou stopu v lánském revíru zanechal císař Rudolf II. V roce 1589 zakoupil ves Lány s tvrzí. Tu nechal přestavět do podoby loveckého zámečku, který mu vyhovoval lépe než hrad Křivoklát. Výrazně tak pozvedl význam Lán, což mělo později vliv na vznik a vývoj Lánské obory. Za vlády císaře Ferdinanda III. se ještě konaly velké hony, ale zájem Habsburků o křivoklátské panství postupně upadal a roku 1658 bylo dáno zástavou do rukou hraběte Jana Adolfa ze Schwarzenberka. V roce 1685 ho potom královská koruna prodala hraběti Arnoštu Josefu z Valdštejna.

Lánská lovecká zbrojnice

Boj s pytláctvím

Valdštejnové se museli zavázat, že budou zvěř všemožně hájit a udržovat jejich stavy v takové výši, aby zde na požádání mohly být pořádány hony pro příslušníky habsburské dynastie. Aby Valdštejnové mohli splnit své závazky, museli se nejprve vypořádat s pytláctvím, které se neobyčejně rozmohlo v době třicetileté války. S pytláctvím souvisí i první zmínka o oboře. V roce 1713 došla Janu Josefovi trpělivost, a když se setkal v nově vznikající oboře tváří v tvář s pytláky, odeslal králi Karlovi VI. žádost o zpřísnění trestů za pytláctví. Ve svém dopise uvádí i konkrétní případ, kdy jistý Václav Albrecht v jeho přítomnosti dokonce začal útočit na jeho osobního lesního pojezdného. V této korespondenci též uvádí, že bylo započato se stavbou oborního plotu. 

Roterův senný krmelec v Lánské oboře

V další části si probereme rozdělení Lánské obory až do současti.

Autor: Ing. Robin Ambrož

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím