Před nedávnem jsme si připomněli třistadvacáté výročí založení mysliveckého Řádu svatého Huberta Františkem Antonínem hrabětem Sporckem. Seznamte se s touto neobyčejnou osobností evropského baroka a náčrtem bezpochyby zajímavé historie Řádu.

Mecenáš umění

František Antonín hrabě Sporck se narodil 9. března 1662 v Lysé nad Labem. Jeho otec, do šlechtického stavu povýšen generál jízdy, pocházel z westfálského selského rodu. Po studiu práv a filozofie se mladý Sporck odebral do ciziny, aby pokračoval ve studiu a získával zkušenosti na šlechtických dvorech.

Po návratu v roce 1684 a převzetí velkých zděděných panství, mimo jiné Lysé nad Labem, Heřmanova Městce, Choustníkovo Hradiště, Malešova a Konojedy, se snažil získat významné hodnosti, prestiž a proniknout tak do okruhu staré šlechty. Úspěšný však příliš nebyl, zřejmě právě kvůli nedostatku rodové tradice.

Pravděpodobně to zapříčinila jeho lidská rozporuplnost, která ho často hnala do střetů se světskými a církevními autoritami. V obhajobě svých nároků se často řídil heslem "Spravedlnost a pravda" - Justitia et veritas, co se bohužel přiliš nenosilo ani tehdy, ani dnes.

Sporck se však nejvíce proslavil jako mecenáš umění a zaměstnavatel vynikajících barokních umělců, architektů, sochařů, výtvarníků a hudebníků. Ti pro něj budovali exkluzivní rezidenci v Kuksu nedaleko Dvora Králové nad Labem s lázněmi, kostelem, nemocnicí a úžasnou přírodní galerií soch.

Pro hraběte tvořil i slavný barokní mistr Matyáš Bernard Braun (1687-1738). Ten mimo jiné v letech 1722-1724 vytvořil v Novém lese v lokalitě zvané Betlém známý skalní reliéf Vidění svatého Huberta. Kuks se svými památkami, nedávno celkově zrekonstruován a zrestaurován, je dodnes považován za skvost barokního umění v Čechách, svým kulturním významem přesahující hranice země.

Skalní reliéf Vidění svatého Huberta

František Antonín hrabě Sporck byl také štědrým podporovatelem barokní hudby, v Praze a Kuksu měl dokonce své vlastní divadelní scény. Ve své tiskárně v Lysé nad Labem vydával množství knih, většinou s mravoučnou tématikou.

Jeho zásluhou proudily mezi lid pokrokové myšlenky včetně náboženské snášenlivosti. Rád pořádal různé slavnosti, hostiny, koncerty, divadelní představení či lovecké zábavy. Byl oblíbený mezi obyčejným lidem pro svou štědrost, když například v době špatné úrody nechával otevírat šlechtické sýpky. Jeho sociální cítění bylo na tehdejší dobu netradiční, zejména výstavba kukské nemocnice, která měla sloužit pro stovku seniorů a práce neschopných mužů z jeho panství. K jeho otevření a uvedení do provozu však došlo až v roce 1743, tedy pět let po jeho smrti. Až do první poloviny dvacátého století přetrvala nadace zajišťující dostatečný majetek na provoz tohoto zařízení.