banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Etika a historie myslivosti

Génius českého baroka - Matyáš Bernard Braun

Génius českého baroka - Matyáš Bernard Braun

O tom, že s loveckou tématikou se setkáváme i v umění, nám dokazuje náš nový článek.

 

Ve dvou částech si představíme geniálního představitele sochařského barokního umění v Čechách, Matyáše Bernarda Brauna. V dnešní části si povíme něco o raných počátcích tohoto umělce a druhá část nám představí jeho uměleckou tvorbu, kde se setkáme s loveckou tématikou.

330 let od narození umělce

Ač se to zdá k nevíře, je tomu již tři sta třicet let, kdy se čtyřiadvacátého únorového dne roku 1684 v tyrolském Sautensu, malé osadě přifařené k Oetzu, na panství cisterciáckého kláštera ve Stamsu nedaleko Insbrucku, narodil jako páté dítě Jakuba Brauna a jeho ženy Magdalénypozdější geniální představitel sochařského barokního iluzionismu v Čechách Matyáš Bernard BRAUN. Jelikož právě v čase jeho dětství a jinošství probíhala ve stamsském klášteře rozsáhlá barokní přestavba pozdně románského komplexu, byl mocný impuls pro rozvoj výtvarné kultury regionu inspirující i pro mladého a svým způsobem ctižádostivého Brauna, který měl v běhu času tak výrazně  a mistrovsky zasáhnout do vývoje umění v Čechách i do výtvarné dominance kulturních aktivit zejména hraběte Františka Antonína Sporcka.

Od řezbářství k sochařství

O jeho dětství se mnoho zpráv nedochovalo, ale podle některých indícií je možné usuzovat, že byl rodiči vybrán pro řezbářské řemeslo a jako chlapec mohl první zkušenosti získávat v dílně významného tyrolského sochaře a řezbáře raného baroku Andrease Tamasche. Ten byl mimo jiné vůdčí uměleckou osobností při již zmiňované úpravě kláštera ve Stamsu, konkrétně klášterního kostela.

Studium sochařského umění

Cisterciáci měli zájem na výchově mladých uměleckých kádrů, neboť počítali s dalším stavebním podnikáním. Proto talentovaný Braun po studiích sochařského umění v Salzburku nastoupil v roce 1699 tovaryšskou cestu do Itálie. Její sochařské umění, zvláště římské, na něj nebývalou měrou zapůsobilo. Z náročné pracovní cesty, kdy poznal zejména Benátky, Bolognu a Řím hodlal co nejvíce inspirací přenést do rodných míst, ale když se po pěti letech vrátil do Stamsu zjistil, že vlivem ekonomických potíží přestavba kláštera nepokračuje a snad ani nikdy pokračovat nebude. Byl zklamán.

 Ilustrační foto, díla Matyáše Bernarda Brauna

Příjezd Matyáše Bernarda do Čech

Co se dál událo v jeho lidském i uměleckém životě se dá jen odhadovat. Podle sborníku biografických medailonů českých a moravských učenců a umělců, který sestavil osvícený historik František Martin Pelcl, byla v prvním Braunově životopisu z roku 1782 vyslovena dlouho se tradující domněnka, že příchod Matyáše Bernarda do Čech měl na svědomí hrabě Sporck. Ten údajně při své návštěvě italského Bolzana v roce 1704, kde se zúčastnil řeholních slibů své dcery Eleonory, poznal Brauna a najal jej k práci na sochách v Lysé nad Labem a v Kuksu.

Úspěchy v podnikání

Seznámení s legendárním Sporckem bylo v začínajícím sochařském géniovi bezesporu mezní událostí, nicméně jisté je, že Matyáš Bernard Braun přicestoval do Čech a dokonce se zde natrvalo usadil za jiných, ne zcela historicky objasněných okolností. V roce 1710 zde totiž vytvořil své první dílo, nikterak spojené s hrabětem Františkem Sporckem. Jedná se o sousoší Sen sv. Luitgardy na Karlově mostě. Tímto dílem okamžitě zazářil jako nejjasnější star! V Praze se ihned stal váženým měšťanem na Novém Městě! Založil si dílnu, která v následujících třech letech úspěšně realizovala stovky dřevěných a kamenných soch, tehdy tolik v duchu nového uměleckého a architektonického slohu žádaných. V dílně bývalo pod Braunovým mistrovským dohledem šest tovaryšů, ale někdy také podstatně více, záleželo na charakteru zakázky a termínech dodání. Mnozí z učňů se později sami stali věhlasnými, byť nikdo nedosáhl takové slávy, jako jejich učitel. Tovaryši většinou pracovali podle malých modelů, které v hlíně či dřevě vytvořil Braun. Sochy rozpracované v reálné velikosti pak korigoval a případně dokončoval. Náročný byl nejen ke svým podřízeným, ale zejména sám k sobě.

 Ilustrační foto, díla Matyáše Bernarda Brauna

Vraťme se však k hraběti Sporckovi, neboť samozřejmě právě jejich kontakt byl u zrodu toho nejúžasnějšího, co Matyáš Bernard Braun vnesl do českého sochařského baroka. A to bez ohledu na to, kdy se vlastně poprvé setkali, kdy navázali spolupráci a kdy Mistr začal realizovat hraběcí náměty a přání. Každopádně to byl rok 1712, kdy mecenáš zadal Matyáši Braunovi bohatou a složitou výzdobu svého nově budovaného sídla ve východočeském Kuksu. nedaleko Dvora Králové nad Labem. Zde Braunova již velice známá umělecká dílna v několika famózních etapách vytvořila celé soubory barokních soch, ale i jednotlivé skulptury. 

Více o barokních sochách známých mezi loveckou veřejností přinesu v následující části.

22.07.2015
PhDr. Oldřich Koudelka
Zpět
banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím