V první části jsme se podívali na historii myslivecké literatury u nás a představili jsme si rozsáhlou knižní publikaci obsahující portréty mnoha významných mysliveckých osobností. Ve druhé části se zamyslíme, proč je dnešní sběratelství komplikované a jak na tuto situaci ovlivňuje knižní trh.

Těžké časy pro lovce knih

Starých a starších knih s uvedenou tématikou v antikvariátech rozhodně nepřibývá, spíše naopak. Zato jejich lovců je stále víc a víc. Zájemci o tyto tituly se více méně dělí na tři hlavní skupiny:

• buď se pokouší získat sbírku nejstarší literatury v českém, resp. slovenském jazyce,
• nebo chtějí mít co nejvíce knih o jednotlivých druzích zvěře, od jednotlivého autora, o loveckých zbraních, učebnic či skript, obrazových knih a podobně. Někteří shromažďují veškerá vydání určité knihy. Zvláště ceněny jsou tituly s podpisem autora, nebo dokonce s věnováním konkrétní osobě.
• v té třetí, nejméně početné, jsou pak ti, kteří knihy shánějí z ekonomických důvodů v naději, že na nich časem vydělají.

Kdysi, a není to ještě tak dávno, se říkávalo, že sběratelem lesnické a myslivecké literatury, ale také časopisů, je každý lesník či myslivec, že je to jakási forma mysliveckého fetišismu. Bohužel s rostoucími cenami jak starých, tak i nových knih, se tento trend výrazně změnil a kupujících, záměrně neuvádím čtenářů, ubývá. Podepisuje se na tom skutečnost, že rostou ceny polygrafických služeb a vydávání knih je poznamenáno nedobrou filozofií knižního trhu, kdy o komerčním kontaktu se zákazníkem, tedy čtenářem, nerozhoduje autor: nejvíc peněz dostanou distributoři (dosadit si můžete i antikvariátníka), něco musí vydělat nakladatel a na autora zbude kapesné...někdy.

Ceny požadované za knihu se hodně liší. Soukromí prodejci většinou žádají více, než by činila kniha v antikvariátu, protože dobře vědí, že sběratel je někdy ochoten zaplatit vysokou cenu za hledaný titul, na němž mu záleží. Také u antikvariátního prodeje, zejména ve větších městech a turisticky exponovaných lokalitách, jsou ceny vysoké, snad i předimenzováné.

Když nadšení a vytrvalost překonají všechny překážky ...

Síť antikvariátů v našich republikách je poměrně slušná, ale chybí nám takový, který by byl specializovaný na tento druh literatury, případně ve spojení s lesnictvím a příbuznými obory. Svého času jsem zaznamenal jakýsi pokus o vznik podobného zařízení na Olomoucku, nicméně k završení tohoto plánovaného projektu nedošlo.

Nemyslím si však, že to až tolik ohrožuje zájem o tento druh sběratelství, neboť bibliofilové se mezi sebou často velmi dobře znají, případně mají kontakty na další, navíc informace o hledaných knihách je možné získat na antikvariántních veletrzích, v inzerátech a samozřejmě na internetu. Dokonce si myslím, že pokud by kdokoliv ze zájemců o staré lesnické a myslivecké knihy dostal vše „naservírováno na zlatém podnosu“, ztratil by jeho lov starých knih své nesporné kouzlo.

O opravdových sběratelích uvedeného typu knih, kterých přes všechny potíže a ekonomickou náročnost naštěstí neubývá, se dá bez nadsázky říci, že pro ně kniha není pouhým zbožím, ale považují ji za součást našeho kulturního dědictví, a podle toho s ní zacházejí. Nemusí zákonitě jít jen o knihy Rozmarovy, Vrbovy, Komárkovy, Tomečkovy, Žalmanovy, Moricovy, Hášovy, Hellovy a podobně, ale i knihy, které jsou teprve v dětském věku, ovšem jednou také zestárnou. Bohatá lesnická a myslivecká knihovna tak může v budoucnosti oslovit naše děti, vnuky a pravnuky či jejich kamarády, kteří se tak třeba vydají v našich šlépějích. 

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz