Bulteriér byl vyšlechtěn křížením anglického buldoka s dnes již neexistujícím staroanglickým teriérem. Cílem bylo vyšlechtit tvrdého, ostrého, odolného a odvážného psa, zdatného zápasníka. Později se však vývojem společnosti z něj stal atraktivní pes, vhodný na výstavy, oblíbený i mezi vyššími vrstvami. Díky tomu se přetvořil z původně bojového plemene na plemeno společenské. Bulteriér není pracovní, ani lovecké plemeno, nevyniká mechanickou poslušností, ani výraznými čichovými vlastnostmi. Nevylučuje ho to sice z takových aktivit, ale setkáváme se s tím málokdy. Socializovat ho je třeba už od štěňátka, ihned po odběru a to důsledně, aby se předešlo pozdějším bitvám a neshodám. Nejdůležitější období pro získání základních životních návyků a cviků do paměti je prvních osm týdnů, druhé období končí v šestnácti týdnech. Jeho výchova vyžaduje zvláštní přístup. Měla by být citlivá, ale zároveň důsledná. I dobře vycvičený "bulík" někdy zkouší, zda stále platí stanovená pravidla. Je velmi učenlivý a chytrý, ale někdy tyto vlastnosti schovává za vlastní tvrdohlavostí nebo znuděností. 

Je velmi důležité zdůraznit, že bulteriér není ve své podstatě žádnou hrůzostrašnou "bestií", jak se prezentuje často v médiích. A stejně tak je důležité připomenout, že za každého psa jakékoliv rasy odpovídá vždy majitel a jeho výchova! Bulteriér má sice obrovské množství energie, ale svého majitele dokáže zahrnout překvapivě velkou dávkou něžnosti. Vyžaduje velmi úzký fyzický kontakt s rodinou, proto se nehodí do venkovního kotce. Uvědomuje si svou sílu, proto je velmi opatrný vůči dětem, starším lidem a menším zvířatům. Je vhodný na různé kynologické sporty, canisterapii a je známý svou bystrostí a inteligencí. Klíčem k rychlému a úspěšnému výcviku je udělat z povelů hru, která ho bude bavit (pomocí hračky nebo dobroty zajistit dobrou motivaci). Díky svému temperamentu vyžaduje pevnější, ale citlivé vedení a není vhodný pro nezkušeného chovatele. O jeho srst se není třeba pravidelně starat. Jako plemeno je poměrně zdravé, ačkoli ani oni se nevyhnou určitým chorobám. Je náročný na výživu, hlavně v prvním roce života. V dospělosti je třeba dbát na správné dávkování krmiva, protože mají sklony k tloustnutí, čemuž se dá samozřejmě předejít pohybem a aktivitou.

Povaha a chování

Miniaturní bulteriér má více z povahy teriéra jak buldoka. Je to živý, houževnatý a vytrvalý pes, velmi odvážný a energický. Je často tvrdohlavý, ale přesto je dobře vychovatelný. Jako společník je milý, přítulný, veselý, miluje zábavu. Je věrný a rodinně založený. Má rád děti. Je k nim velmi tolerantní, díky svému zvýšenému prahu bolesti, takže dětem dovolí tahání za uši, ocas a jiné pro psa nepříjemné věci. Je velmi dobrým hlídačem a hodí se do bytu i do domu se zahradou. Potřebuje hodně pohybu, což je v jeho případě i nutné. Kontrastem na druhé straně je jeho domácí pohodlnost, která hraničí až s leností.