banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Zpravodajství

Řepka ozimá a její negativní vliv na myslivost

Řepka ozimá a její negativní vliv na myslivost

Se zvyšujícím se výskytem řepkových polí po celé České republice, je stále více diskutované téma – negativní vliv řepky na výživu srnčí zvěře. Tato problematika byla již mnohokrát publikována vědeckými pracemi našich předních odborníků na výživu srnčí zvěře, jako jsou např. práce  Dr. Miroslava Vodňanského, Prof. Ing. Jiřího Zelenky CSc. a Pavla Scherera.

 

Abychom mohli pochopit výživovou problematiku srnčí zvěře, musíme nejprve porozumět složitému procesu trávicí soustavy srnčí zvěře, jakož to trávení přežvýkavce. Srnčí zvěř není tedy přímo závislá na tom co žere, ale na tom, co z přijímané potravy dokáží vytvořit bachorové mikroorganismy. Hlavně tedy těkavé mastné kyseliny, které jsou vstřebávány přes stěnu bachoru.

V první řade je nutné připomenout, že problém není jen v řepce jako takové, ale v brukvovitých rostlinách, mezi které kromě řepky patří například i krmná kapusta.  

Řepka ozimá je potravou, která je pro srnčí zvěř v hojném měřítku dostupná od podzimu do jara. Tedy i v období tzv. potravní nouze. Mladé výhonky řepky jsou sladké a pro srnčí zvěř velmi atraktivní potravou.

Kombinace faktorů, které působí negativně na srnčí zvěř při konzumaci řepky ozimé jsou:

  • S-methylcysteinsulfoxid – základní stavební látka bílkovin - aminokyselina
  • Vysoký obsah dusičnanů
  • Monodieta
  • Nízký obsah vlákniny

 

Důsledkem velkého příjmu řepky, kdy se zvěř řepkou doslova přežírá, dochází u srnčí zvěře k těžké poruše trávení. Tu způsobuje vysoký obsah dusíkatých látek společně s velmi nízkým obsahem vlákniny v řepce ozimé. V trávníku srnčí zvěře dojde k pěnivému kvašení, nadmutí a častému výskytu krvavých zánětů v žaludku i střevech.

Negativní vliv zde již hraje základní stavební látka bílkovin – aminokyselina S-methylcysteinsulfoxid. Ten se v žaludku srnčí zvěře přeměňuje na škodlivý dimethyldisulfid. Následkem této reakce dochází k rozkladu červených krvinek.

Takto poškozená krev nedokáže přijímat v plicích kyslík a dále ho pak rozvádět po celém těle. Organismus přestane být dostatečně zásobován kyslíkem, čímž dojde k narušení funkčnosti některých životně důležitých orgánů. Nejvíce poškozen bývá samotný mozek a z vnitřních orgánů dochází k nefunkčnosti jater a ledvin. Zvěř začne být v přírodě velmi nápadná, ztrácí plachost, přichází o zrak, čich i sluch. Pro laickou veřejnost se nemocná srnčí zvěř jeví jako zvěř postižena vzteklinou.

Dále nesmíme opomenout monodietní důsledky příjmu řepky ozimé s kombinací příjmu dusíkatých látek. Ty sice nejsou hlavní příčinou onemocnění srnčí zvěře, ale způsobují především překyselení bachoru doprovázené silnými průjmy.

Proti všem formám onemocnění srnčí zvěře v důsledku příjmu řepky ozimé  neexistuje žádná medikace.

Jedinou záchranou může být důsledný přístup v přikrmování srnčí zvěře v blízkosti řepkových polích. Především zvolit kvalitativně atraktivnější potravu, které bude srnčí zvěř dávat přednost před sladkou řepkou ozimou. Zvolit takovou krmnou dávku, která bude bohatá na vlákninu. Například vojtěškové seno, jeřabiny a z jadrného krmiva oves. Takto atraktivní krmnou dávku je nutno srnčí zvěři předkládat Ad libitum.

Boj s řepkou ozimou se tedy stává dosti finančně náročný. Je však vědecky ověřeno, že pokud je zvěř v dobré fyzické kondici, odolává negativním vlivům řepky ozimé snáze. Proto je nutné s přikrmováním srnčí zvěře začít včas, již na konci srpna, s postupným navyšováním krmné dávky až po formu Ad libitum.

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím