Jihlava 20. března (ČTK) - Na Vysočině začali zemědělci díky mírné zimě pracovat na polích s předstihem. V některých částech kraje už vyjely traktory v prvním březnovém týdnu. Teď podniky hlavně přihnojují ozimy a sejí jarní ječmen. Na Pelhřimovsku se pomalu připravují na sázení brambor, které však na tradičně bramborářské Vysočině naplno začne zřejmě až od dubna. Podle zjištění ČTK jsou po zimě v horším stavu některá pole s řepkou, na Žďársku jsou louky rozryté od divokých prasat.

"Jarní práce jsme zahájili už před dvěma týdny," řekl Josef Diviš, ředitel Selekty Pacov. Výhodou je podle něj to, že podnik má na polní práce víc času, podobně jako před rokem, kdy byla také mírná zima. Společnost obhospodařuje 740 hektarů orné půdy, pěstuje na ní hlavně brambory, obilí, řepku a krmné plodiny pro 850 kusů skotu. Všechno obilí se podařilo naset na podzim, v minulých dnech pracovníci ozimé porosty přihnojovali. "Celkem dobře přezimovaly," řekl ředitel. V Selektě už také začínají připravovat pole na první sázení brambor.

V Zemědělském obchodním družstvu Kámen na Havlíčkobrodsku jsou v plném proudu výsevy jarního ječmene. "Pole jsou vyschlá. Málokdy se v tuhle dobu podaří, abychom mohli set. Loni jsme sice seli už 7. března, to byl jeden z nejextrémnějších roků," uvedl agronom Bohuslav Fendrych. Se sázením brambor ale počítá až počátkem dubna. "Je ještě brzo, na to už musí být vyhřátá půda," podotkl. Z ozimů podle agronoma celkem dobře přezimovaly pšenice, ale hůř jsou na tom pozdní porosty řepky.

Traktory už jezdí po polích i na výše položeném Žďársku. V podniku Proagro Radešínská Svratka začali s jarními pracemi v úterý. "Sejeme jarní ječmen, jarní pšenici, přihnojujeme řepky a ozimy," přiblížil agronom Jiří Michal hlavní činnosti. Zimu na pozemcích podniku dobře přečkalo ozimé obilí; hůř je na tom řepka, jíž na podzim vadilo mokro. "Špatně rostla a když začalo mrznout, tak to ty malé rostliny vytahovalo z půdy," řekl.

Podle ředitele žďárské agrární komory Václava Špačka si zemědělci stěžují na přemnožená divoká prasata. "Jsou místa, kde jsou louky úplně přeorané. Musí se uvést do původního stavu," řekl. Divočáci prý také dokážou vybrat z řádků čerstvě nasetou kukuřici.

Na Vysočině loni podle statistik rostlo obilí na 130.000 hektarech polí a řepka na 40.000 hektarech. Brambory, jichž se na Vysočině pěstuje nejvíc v Česku, zabíraly 6300 hektarů půdy.