Rodina tradičních českých alkoholických nápojů, jako je Fernet, Becherovka nebo Stará Myslivecká, má nový přírůstek. V Benátkách nad Jizerou se začala vařit Zubrovina. Pro vznik nápoje byla přitom inspirací rezervace se zubry, která nedaleko města vznikla přede dvěma lety.

„Název je odvozen od zubrů a medoviny. Med pro její výrobu přitom pochází od místních včel, které z části sbírají pyl v rezervaci, kde se zubři pasou. Velmi se nám líbilo, že jde o přírodní produkt, z kvetoucích bylin a ze stromů, které rostou na pastvině zubrů. A že jde o produkt ryze lokální,“ vysvětlil autor názvu Zubrovina Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, která v rezervaci zajišťuje chovatelský dohled.  Výrobu Zubroviny objednala a financovala radnice.

„Zubrovinu pro město vyrábí předseda místního včelařského spolku Luboš Voborník. Město nechalo vyrobit dvě verze, jednu půllitrovou a druhou klasickou „placatku“ o objemu 0,2 litru. Lahve jsou ze speciální edice, které nejsou běžně dostupné,“ doplnil Karel Bendl. Podle jeho slov jde o přírodní, léčivý a zdravý nápoj, který není žádným způsobem chemicky upravován. „Zubrovina není vařená, obsahuje propolis, zachovává všechny pozitivní vlastnosti květového medu,“ upozornil Karel Bendl. Stylovou lahev s etiketou vyobrazující zubra doplňuje zátka zatavená včelím voskem.

Benáteckou Zubrovinu využívá město jako originální dárek pro různé příležitosti. „Když k nám nedávno přijeli zástupci partnerského polského města Pułtusk, a přivezli nám tamní pivo Żubr, byli jsme rádi, že jsme jim mohli na oplátku věnovat naši Zubrovinu,“ pokračoval Karel Bendl.    

Zákazníci si mohou Zubrovinu zakoupit v Informačním centru na benáteckém zámku. „Jinde v prodeji není. Chceme zachovat vzácnost a originalitu tohoto produktu. Proto bude ke koupi pouze tam, případně na akcích, kde se bude město prezentovat,“ uvedl Karel Bendl.

„Když jsme před dvěma roky s projektem začínali, byla kromě samotné ochrany přírody jeho dalším výrazným přínosem podpora šetrné turistiky a rozvoje regionu. Jsme velmi rádi, že se v Benátkách nad Jizerou této příležitosti tak aktivně chopili. Jde nejen o věc prestiže, ale také důležitý impuls k podpoře místních živnostníků a podnikatelů, kteří v oblasti cestovního ruchu působí,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

V Polsku, které je kolébkou ochrany zubrů, je kromě piva Żubr populární také Żubrówka, vodka destilovaná z žita a aromatizovaná alkoholovým výluhem z byliny tomkovice vonné. Také v Česku mají zubři v oblasti alkoholických nápojů tradiční zastoupení. Jméno Zubr nese pivo vařené v Přerově, které patří k nejoceňovanějším tuzemským pivům. Pivovar rovněž podpořil projekt návratu zubrů.

V benáteckém infocentru se neprodává pouze Zubrovina, ale také řada dalších upomínkových předmětů souvisejících se zubry. Je tam rovněž otevřena stálá fotografická expozice velkých kopytníků. Autorem snímků je fotograf Vojtěch Lukáš. Snímky průběžně obměňuje tak, aby zachycovaly aktuální vývoj v rezervaci. „Je to takový fotografický časosběr,“ popsal Karel Bendl.

Benátecká Zubrovina přitom slouží nejen jako dárek, ale také jako forma propagace péče o velké plochy krajiny s pomocí velkých kopytníků. „Zástupcům partnerské města z východní části Německa se projekt líbil, protože tam rovněž řeší, co s bývalými vojenskými prostory. Možná, že v budoucnu půjdou touto cestou,“ zmínil Karel Bendl. Projektem se inspirovali také na Mladoboleslavsku. Magistrát v Mladé Boleslavi plánuje, že by s pomocí velkých kopytníků pečoval o někdejší vojenský prostor Chlum.

Bývalý vojenský prostor mezi Benátkami nad Jizerou a Milovicemi je domovem velkých kopytníků od ledna 2015, kdy tam přijela první skupina divokých koní z anglického Exmooru. Později následovali ještě zubři a zpětně šlechtěná pratuři a také druhá skupina divokých koní. Lokalita je první na světě, která chovala a později rozmnožila tyto tři klíčové druhy v rámci jedné rezervace.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz. 

Foto: Michal Köpping

O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.