Vimperk 5. září (ČTK)

Podél společných hranic Česka, Německa a Rakouska žije podle odborníků 60 až 80 rysů. Jejich počet se dlouhodobě nemění, populace je ale izolovaná, což brání dalšímu rozšíření rysů. O výsledku několikaletého společného projektu s názvem Trans-Lynx ČTK informoval mluvčí Správy Národního parku (NP) Šumava Jan Dvořák.

Zoologové velikost populace rysů zkoumali v letech 2013 až 2015. Spolupráce odborníků z ČR, z Bavorska i z Rakouska umožnila spočítat i rysy, kteří žijí na území dvou nebo i tří států.

"Počet jedinců vyfocených a zároveň identifikovaných na území obou národních parků se dlouhodobě zásadně nemění. Dospělý rysí kocour obývá teritorium o rozloze zhruba 350 až 450 kilometrů čtverečních, kočka pak 120 až 150 kilometrů čtverečních. Hustota populace se pohybuje mezi 1 až 1,6 jedince/100 kilometrů čtverečních," uvedla zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti.

Národní parky Šumava a Bavorský les spolupracují na výzkumu rysa ostrovida již od devadesátých let a od roku 2009 plošně využívají metodu tzv. fotomonitoringu, tedy fotoaparátů s automatickou spouští, která umožňuje individuální rozeznání jedinců.

"V posledním desetiletí ale z některých okrajových částí rysové zmizeli. Kromě malé velikosti je česko-bavorsko-rakouská rysí populace ještě poměrně izolovaná, což výrazně zvyšuje její ohroženost. Aby populace mohla přežít, je nutné, aby se mohla dále rozšiřovat. To se ale v současnosti neděje," uvedla Belotti.

Podle ní se rysům na území národních parků daří. "Každý rok zde zaznamenáváme rozmnožování, a jak ukazuje náš společný fotomonitoring, rysové se tu dožívají vyššího věku než jedinci sledovaní v rámci projektu Trans-Lynx mimo národní parky," uvedla Belotti.

Podle ní ale území národních parků k záchraně celé populace rysa nestačí. "Je třeba zajistit dobré podmínky pro jejich přežití i mimo chráněná území. Zde je třeba řešit hlavně problematiku pytláctví a autodopravy," uzavřela.

Foto: Vladislav Šrajbr