Praha 5. října (ČTK)

Po pádu komunismu vznikla v Československu řada nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí. Jednou z nejznámějších je brněnské Hnutí Duha, které krátce před listopadem 1989 založili Jakub Patočka a Jan Beránek. Úředně byla tato organizace zaregistrována 28. září 1990, tedy před 25 lety. Do širšího povědomí se hnutí zapsalo odporem k dostavbě elektrárny Temelín či bojem proti kácení kůrovcem napadených stromů na Šumavě.

Loni v létě obdržela "Duha" ocenění od evropské nadace EuroNatur. Cenu, mezi jejíž laureáty patří například Nelson Mandela či britský princ Charles, si podle nadace vysloužilo díky ochraně přírodního dědictví v mezinárodním kontextu a zapojení do ochrany Národního parku Šumava. Hnutí Duha toto ocenění získala jako první subjekt ze střední Evropy.

Zakladatelé Hnutí Duha Jakub Patočka a Jan Beránek zahájili kariéru ekologických aktivistů koncem 80. let minulého století v Českém svazu ochránců přírody.

"Jenomže tam se všechno bralo jen formou zábavy a her. Když jsme chtěli dělat něco opravdového, tak nás vyloučili pro velkou aktivitu," popisoval Beránek důvody, proč spolu s Patočkou založil v roce 1989 vlastní organizaci.

První měsíce fungovalo Hnutí Duha neoficiálně, ale v září 1990 bylo řádně zaregistrována úřady. V optimistické atmosféře polistopadového Československa se Patočka s Beránkem a dalšími příznivci pustili do organizování různých veřejných akcí.

"Jednou z prvních byl happening Vy stavíte krabice, my stavíme z krabic. Byl to protest proti panelákové kultuře. Protestovali jsme také proti vysílači na Pálavě," vzpomínal před časem Beránek v tisku na dětská léta "Duhy".

Pozornost ekologických aktivistů se záhy zaměřila na rozestavěnou atomovou elektrárnu Temelín. Členové Hnutí Duha opakovaně organizovalo tábory odpůrců dostavby Temelína, přičemž jejich účastníci neváhali sáhnout i k blokádám areálu elektrárny. Na jaře 1995 se "Duha" spolu s organizací Animal SOS kvůli tomu ocitla ve zprávě ministerstva vnitra o extremistických projevech v Česku. Proti zařazení mezi subjekty podezřelé z extremismu se vedení hnutí ohradilo a na jeho stranu se postavily i dvě stovky osobností kulturního a politického života.

Kromě akcí namířených proti výrobě elektřiny z jádra a kácení stromů v Národním parku Šumava se Hnutí Duha dlouhodobě angažuje například v kampani za záchranu obcí ohrožených těžbou uhlí nebo při ochraně vzácných rysů před pytláky. Členové organizace se rovněž snaží ovlivňovat českou legislativu z oblasti životního prostředí. Za své největší úspěchy v této oblasti hnutí považuje přijetí zákona o ochraně ozónové vrstvy z roku 1995 nebo zákona o obnovitelných zdrojích energie, který poslanci schválili o deset let později.

Hnutí Duha má v současnosti čtyři desítky členů a kolem 5000 dárců. Centrála hnutí sídlí v Brně, kde se tato organizace na konci 80. let zrodila. Dále má "Duha" 17 poboček, z nichž jedna zajišťuje vydávání dvouměsíčníku Sedmá generace.

V loňském roce hospodařilo Hnutí Duha s rozpočtem necelých 15 milionů korun. Nejvíc peněz do pokladny organizace přinesly granty od českých i zahraničních nadací a také příspěvky členů a sympatizantů hnutí.

Ředitelem hnutí byl dlouhá léta Jakub Patočka, který však dal v roce 1999 přednost práci šéfredaktora Literárních novin. V čele organizace ho proto vystřídal druhý ze zakladatelů, Jan Beránek, který se ale v dubnu 2003 stal předsedou Strany zelených. V současnosti zastávají pozici ředitelů Jiří Koželouh a Marie Horáková. Třetím členem vedení je předseda Karel Polanecký.

Foto: MZ