První zmínky o myslivecké terminologii, tradicích a zvyklostech, pochází z 12. století, kde se v úředních písemnostech objevuje název lovčí. V letech 1370 a 1464 jsou již známy výrazy Myslivost a Myslivec. Myslivecké zvyky a tradice vznikaly postupem času přejímáním z okolních šlechtických dvorů. Dále s rozvojem myslivosti, jako zaměstnáním, vznikala myslivecká terminologie, která myslivcům pomáhala ke snadné a rychlé komunikace při práci.

Úlomky jsou dodnes symbolem, který poukazuje na citlivý vztah myslivce k přírodě. Jedná se o ulomenou větvičku, jehličnaté nebo listnaté dřeviny, která nesmí být uříznuta. Úlomek také nikdy nesmí být z dřeviny cizokrajné či chráněné. 

Podle koncového rozvětvení ulomené větvičky rozeznáváme úlomky:

• jednovýhonkové,
• třívýhonkové a
• pětivýhonkové
• Tyto úlomky mají být velikosti „dlaně“, mimo pětivýhonkového, který může být větší.

Více informací si můžete přečíst ZDE