Podle paleoantropologů a osteologů se první člověk objevil na naší planetě někdy v době čtvrtohor. 

Náš předek "Homo primigenius" ani vývojově bližší pravěký lovec mamutů:

"Homo sapiens Fosille" nazývaný "cromagnoncom"

Dle francouzské jeskyně CRO-Magnon, kde se poprvé našly jeho ostatky, nebyl jen lovcem, ale často i kořistí a potravou šelem, proti nimž se ve snaze o zachování rodu bránil primitivními zbraněmi. V dávnověku to neměl o nic lehčí ani náš přímý předek "Homo sapiens sapiens".

Pravěká osídlení předchůdců dnešního člověka se našly i na území bývalého Československa, a to nejen na Moravě v jeskyni Pekárna v Dolních Věstonicích, v Mikulčicích a v Předmostí, ale i na území Slovenska. Mamutí kly byly většinou zpracovávány na užitkové předměty, ale našly se i dvě ženské sošky. Jeden z těchto vzácných objevů se však ztratil. Zachovaná Moravská Venuše patří mezi nejnaturalističtější výtvory v paleolitickém umění vůbec. Našly se i hlavičky zvířat a hrudky z pálené hlíny podobné nálezům z Dolních Věstonic.

Naši předkové žili v jeskyních nebo pod skalními převisy. V zájmu zachování rodu se sdružovali do skupin (smeček, tlup) stejně jako zvěř. Pud sebezáchovy a nedostatečné množství potravy získané sklizní plodin a vyhrabáváním kořínků je přinutil lovit. Lovem pomocí primitivních zbraní, člověk ve starší době kamenné postupně vystoupil na horní příčky potravinového řetězce. Náš předek živící se jako sběrač v podstatě nepotřeboval nástroje. Následně si z kostí ulovených zvířat zhotovoval různé škrabky, rydla a jehly pro zpracování kůže a výrobu primitivních oděvů.

Lov větších zvířat, zejména mamutů, vyžadoval sdružování tlup do skupin, z nichž vznikaly rody. Dá se tedy konstatovat, že lov jako základní způsob obživy ve starší a střední době kamenné sehrál rozhodující roli v dalším rozvoji sdružování společnosti.

Početnější rody vyžadovaly větší množství potravy a účinnější ochranu před predátory, takže primitivní zbraně se neustále vyvíjely, zdokonalovaly a specializovaly na nové způsoby lovu. Zároveň se zdokonalovaly nástroje ze dřeva, kostí a kamene určené ke zpracování potravy, kožešin, výrobě oděvů a přikrývek, ale ¡ uměleckých či náboženských předmětů. Archeologické nálezy svědčí o tom, že pravěcí lovci zvěře dosáhli na území dnešní Moravy a Slovenska vysokou materiální i kulturní úroveň.

_{Zveřejněný text je obsažen v publikacii Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ - 1. díl: Historie sokolnictví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.}