Naše honitba měla 2 100 ha a před 2 roky jsme o ni přišli (nyní ji mají majitelé pozemků, kteří zde nakoupili zemědědělskou půdu a vyrábí si tady na půdě tzv. ekodotace. Pasou dobytek v ohradách, nehnojí, jenom jednou až dvakrát za rok posekají pozemky, kde nemají dobytek. Většina z těchto firem mají sídlo v Praze. Proto jsme je nazývali "výrobci zemědělských dotací" z Václavského náměstí. Po 10-15 letech si dovedete představit, co na těchto polích, kde srnčí zvěř paství rostlo (pampeliška, mech). O to jsme to měli obtížnější s přikrmováním srnčí zvěře.

Stav srnčího byl stejný jako u Vás. Krmnou směs pro jarní měsíce (březen a duben) s příměsí základních minerálních látek (vápník, fosfor, hořčík) jsme zvěři předkládali v celé honitbě. Samozřejmě je možné vytipovat nejvhodnější místa pro chov a kvalitu zlepšovat v menším rozsahu. Směs nám vyráběla firma specializovaná na její výrobu - míchárna směsí pro hospodářská zvířata. My jsme zadali pouze obsah SNL (to je 20% růstových živin - bílkovin a příměs minerálů). 

Individuální směs pro nás byla vyrobena převážně z levných surovin - oves, ječmen, triticale. Pšeničné otruby doplnili do 100% celkového poměru směsi, protože otruby jsou cenově přijatelné. Dále v malém množství sójový šrot, řepkový šrot, senná moučka atd. a to v množství cca do 10% každého druhu, aby tato směs obsahovala cca 20% SNL + byly předkládány minerálie a krmná sůl. Vše bylo granulované. Kvůli kvalitě granulí, aby se nerozpadaly, bylo zařazeno cca 5% pšenice, popřípadě 3% rostlinného řepkového oleje, potom už se nemusel dávat řepkový šrot. To vše jsme dali dohromady z krmivářem zmíněné výroby krmných směsí. Někdy jsme si dodávali i svoje obilí, které jsme získali sponzorským darem od zemědělců - myslivců, aby smě byla co nejlevnější a přitom splňovala požadovanou kvalitu. V době, kdy jsme ji dodávali do krmelců jsme se v průměru vešli do 6.000,- Kč za tunu.

Již po první sezoně předkládání této směsi "zmizeli" roční paličkáči, kterých jsme lovili kolem 15ks ročně. Ti vážili vesměs 7-10 kg. Poté jsme lovili 2-3 paličkáče o váze 10-14 kg.

Z obilovin jsme nakupovali pouze oves (4 tuny). Obilní odpady (drobná zrnka a zlomky ječmene, pšenice, triticale) a plevy (sennou řezanku jsme nepotřebovali) jsme získávali jen za dopravu. Dřív je myslivci vozili na vnadiště. Nyní je problém toto krmivo získat. Do kalendářního roku jsme předkládali jen oves a tyto odpady bez plev. Poté jsme předkládali směs s plevami. 

Není až tak důležité co krmíme, ale jak krmíme.

Důležité je krmit nepřerušovaně (proto ad-libitně) a když nám jádro dojde třeba do konce roku, pak úplně stačí po zbytek zimy kvalitní seno (má více stavebních živin než jádro). Energii na pohyb a živočišné teplo zvěř v zimě získává hlavně ze zásob běli vytvořené na podzim. 

Lovili jsme kolem 30 srnců ročně a nedokázali jsme odlovit všechny průběrné. Přesto jsme po 6 letech kvalitního přikrmování ulovili několik srnců s bronzovým ohodnocením. Speciální jarní směs jsme si pak již nemohli dovolit z důvodu zdražování krmných surovin pro výrobu této směsi. Hlavním faktorem růsty kvalitní trofeje a dobrého stavu ve zvěřině je dostatek stavebních živin a minerálních látek obsažených v přírodní paši. Srnec musí za cca 3 měsíce vytvořit trofej, která je z cca 50% ze stavebních živin - bílkovin a z druhé poloviny z minerálních látek. Ve většině regionů jsou ale tyto přírodní zdroje nedostačující. U nás to byly převážně ekologické několikaleté pastviny, které se nehnojí kvůli ekodotacím. Tato paše byla pouhým balastem pro srnčí zvěř. Proto je pro zkvalitnění chovu nutné jejich dodání v přikrmování. Jistého zkvalitnění, ale dosáhnete i tím, že nebudete zvěř decimovat nesprávnou technikou přikrmování (občasně). 

autor: Fr. Křivanec

Ilustrační foto: Jozef Orolín