banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Tipy pro vás

Pražská zvířecí záchranka pracuje v provizoriu, čeká nové zázemí

Pražská zvířecí záchranka pracuje v provizoriu, čeká nové zázemí

Praha 15. července (ČTK)

Pražští záchranáři, kteří se starají o zraněné volně žijící živočichy, působí již několik let v provizorních a naprosto nevyhovujících podmínkách. Desítky poraněných ptáků a živočichů se tak zotavují nejen ve voliérách, ale i v klíckách přímo v pracovně záchranné stanice. Do čtyř let by se ale jinonický areál měl zmodernizovat a rozšířit. Za desítky milionů korun vznikne nové zázemí i návštěvnické prostory.

Ošetřovatelé, jejichž rukama ročně projdou stovky živočichů, sídlí nedaleko Prokopského údolí v několika kontejnerech. A ani příbytek pro zvířata není ideální. Kapacita ani kvalita kotců nedostačuje. Praha, která je zřizovatelem stanice, ale chystá investici, v rámci které vybuduje kompletně nové pracoviště pro zaměstnance, ale hlavně pro živočichy.

"Vznikne jednotka intenzivní péče, operační sál, veterinární ordinace, sklady krmiv a jejich přípravna," vyjmenoval při prohlídce vedoucí střediska ekologické výchovy a záchrany zvířat Václav Nejman. V plánu je stavba zimoviště pro netopýry, speciálních kotců pro srnčí zvěř nebo odchovna veverek.

Pražská stanice bude podle Nejmana v republice unikátní díky voliéře pro vodní živočichy, zejména pro zraněné labutě, kterých stanice ročně přijme kolem stovky. Už nyní se záchranáři mohou pochlubit voliérou, v níž se ze zranění zotavují dravci, jako jsou káňata nebo poštolky. V projektu se počítá se stavbou výběhů pro spárkatou zvěř a s výběhem pro vydry a bobry, kterých v české přírodě přibývá.

Záchranná stanice v Praze ošetří ročně kolem 2500 živočichů, tedy nejvíc ze všech stanic v ČR. Zhruba 70 procent pacientů tvoří ptáci, zbytek jsou savci. Nejvíc je ježků a malých ježčat, ročně jich stanicí projde kolem 400 až 500. Některé druhy zvířat, třeba malí zajíčci, potřebují speciální a především individuální péči jednoho ošetřovatele, jinak kvůli stresu hynou. Většinu hospitalizovaných zvířat je nutné několikrát denně krmit.

Záchranáři a dobrovolníci tak jsou k dispozici prakticky nonstop. Každý den navíc telefonicky pomohou desítkám lidí, kteří volají kvůli poraněným zvířatům. "Často se nám podaří situaci vyřešit radou, jinak bychom měli zvířecích pacientů o několik tisíc ročně víc," řekl Nejman.

V jarních měsících a na začátku léta zažívá stanice největší nápor. Počet přijatých zvířat už letos překročil tisícovku. Na jaře ošetřovatelé zachránili mimo jiné několik liščat, která čeká vypuštění do volné přírody. Honili také jezevce, který se zatoulal ke Smíchovskému nádraží.

Foto: Vladislav Šrajbr

 

banner right