Poslední leč - tradice
Nedílnou součástí společného lovu je Poslední leč. Nejedná se již o záležitost loveckou, nýbrž o akci společenskou, kulturní a zábavnou. Pozvánku na poslední leč provede zpravidla myslivecký hospodář, nebo jím pověřený vedoucí honu, při závěrečném výřadu.
Místo, kde se poslední leč uskuteční je vhodné vyzdobit loveckými motivy, úlomky, chvojím a samozřejmě loveckými trofejemi. Pohoštění pro pozvané hosty je také myslivecky zaměřené. Nesmí chybět hlavní chod v podobě zvěřiny.
Účastníci honu by měli mít možnost se někde, před zahájením poslední leče, umýt a upravit. Není však nutné se rovnou převlékat do myslivecké uniformy. Zahájení poslední leče provádí myslivecký hospodář krátkým přípitkem. Stručně zhodnotí konání celého honu a poděkuje všem za vzorné chování při manipulaci se zbraní. Členům MS za příkladnou organizaci a hostům za přijetí pozvání. Závěrem vyhlásí Krále dnešního honu, kterému slavnostně předá diplom. Následně se připíjí „myslivci vždy levou rukou“ s proslovem Lovu Zdar a samozřejmě k oslavě Krále honu. Přípitek levou rukou se traduje v naší myslivosti odnepaměti. Nikde však není přesně definováno, proč myslivci při pití drží sklenici v levé ruce. Někdo zastává názor, že levá ruka je blíže srdci a jiní zase hledají původ ve Francii, kde při parforsních honech drželi jezdci koní v pravé ruce otěže.
Více informací se můžete dozvědět zde.
Ing. Radek Chlasták