Myslivecké zvyky a tradice - poslední leč po společném lovu
Nedílnou součástí společného lovu je Poslední leč. Nejedná se již o záležitost loveckou, nýbrž o akci společenskou, kulturní a zábavnou. Pozvánku na poslední leč provede zpravidla myslivecký hospodář, nebo jím pověřený vedoucí honu, při závěrečném výřadu.
Místo, kde se poslední leč uskuteční je vhodné vyzdobit loveckými motivy, úlomky, chvojím a samozřejmě loveckými trofejemi. Pohoštění pro pozvané hosty je také myslivecky zaměřené. Nesmí chybět hlavní chod v podobě zvěřiny.
Účastníci honu by měli mít možnost se někde, před zahájením poslední leče, umýt a upravit. Není však nutné se rovnou převlékat do myslivecké uniformy. Zahájení poslední leče provádí myslivecký hospodář krátkým přípitkem. Stručně zhodnotí konání celého honu a poděkuje všem za vzorné chování při manipulaci se zbraní. Členům MS za příkladnou organizaci a hostům za přijetí pozvání. Závěrem vyhlásí Krále dnešního honu, kterému slavnostně předá diplom. Následně se připíjí „myslivci vždy levou rukou“ s proslovem Lovu Zdar a samozřejmě k oslavě Krále honu. Přípitek levou rukou se traduje v naší myslivosti odnepaměti. Nikde však není přesně definováno, proč myslivci při pití drží sklenici v levé ruce. Někdo zastává názor, že levá ruka je blíže srdci a jiní zase hledají původ ve Francii, kde při parforsních honech drželi jezdci koní v pravé ruce otěže.
Nejpravděpodobnější je ovšem historické vysvětlení, které se přiklání k životu knížete Huberta. Ten ani při poslední leči neopomněl na své lovecké pudy a pravou rukou se věnoval dámě a levou rukou poháru s vínem.
- Odtud tedy přísloví, že „levá ruka připíjí a pravá loví“.
Poslední leč je mezi myslivci dodnes oblíbenou částí honu. Je to chvíle, kdy si přátelé a kamarádi mohou bezstarostně popovídat, vyprávět zážitky z dnešního honu, ale zazní zde i spousty jiných mysliveckých historek, okořeněných „mysliveckou latinou“. Součástí poslední leče může být také pasování na myslivce. To si ovšem necháme na samostatnou kapitolu.
Velice populární zábavou je „Myslivecký soud“. Během průběhu celého honu se najdou dobráci, kteří si neopomenout udělat poznámku u každého, kdo se nějakým způsobem proviní při neukázněném chování, nebo nedodržováním mysliveckých zvyků a tradic.
Myslivecký hospodář společně z nejstaršími členy MS vytvoří soudní senát. Jeden z účastníku honu je v roli žalobce a jeden v roli obhájce. Každý hříšník dnešního honu je tak předveden k soudu a náležitě „potrestán“. Poslední leč může být spojena s mysliveckou zábavou za účasti živé hudby. V takovém případě se myslivecké ceremonie moc neprodlužují.
- Myslivecká mluva a dodržování mysliveckých tradic je vizitkou každého myslivce. Je to měřítkem jeho kulturní myslivecké vyspělosti.
Ilustrační foto: MZ