banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Tipy pro vás

Myslivecká mluva - srnec obecný (Capreolus capreolus)

Myslivecká mluva - srnec obecný (Capreolus capreolus)
  • Srnec – samec
  • Srna, srnka – samice
  • Čiplenka – mladá srna
  • Srnče, srneček, srnečka – mládě
  • Zvěř holá – srny a srnčata
  • Srst – pokrývka těla
  • Přebarvování, línání – obnova srsti
  • Srnčice – vyčiněná kůže
  • Slechy – uši
  • Světla – oči
  • Větrník – nos
  • Svírák – ústní dutina spárkaté zvěře
  • Lizák – jazyk spárkaté zvěře a šelem psovitých
  • Kelce – osny - horní špičáky jelení zvěře, zřídka se vyskytuje u zvěře srnčí
  • Krk - část těla mezi hlavou a hrudníkem, podpíraná sedmi krčními obratli
  • Hruď s plecemi – přední část hrudníku
  • Komora - dutina od 1. žebra až po bránici, v níž jsou uloženy srdce, plíce a tepenný kmen, přivádějící krev do hlavy a hrudních končetin. Oblast nejvhodnějšího zásahu.
  • Hřbet s bedry – část těla od kohoutku až po místo připojení posledního žebra k páteři
  • Břicho se slabinami – část trupu mezi hrudníkem a pánví
  • Běhy – nohy srstnaté zvěře, dropa, krocana a loveckých psů
  • Spárky – rohovité útvary, chránící zakončení 3. a 4. prstu sudokopytníků
  • Paspárky – rohovitá pochva na 2. a 5. prstu spárkaté zvěře, umístěná vzadu na běhu, menší než spárek. Při klidné chůzi se zpravidla paspárek ve stopě parohaté a rohaté zvěře neotiskuje, vždy je otištěn ve stopě černé zvěře
  • Obřitek – světlá až bělavá srst tvořící na hýždích v okolí řiti pravidelnou skvrnu u zvěře jelení, daňčí a srnčí, zvláště nápadnou v zimní srsti
  • Kelka – ocas zvěře parohaté a dutorohé, medvěda a bobra, u srnčí zvěře je kelka zakrnělá
  • Pucky – pachové kožní žlázy, ležící pod patou na vnější straně zadních běhů jelenovitých, produkující olejovitý sekret, který zvěř zanechává na rostlinstvu, kudy táhla. Pucky jsou na první pohled patrné podle tvrdší srsti, jakéhosi kartáčku kruhového tvaru
  • Ráže – varlata srstnaté zvěře a psů
  • Žíla – pohlavní úd
  • Střapec – prodloužená srst na předkožce samců spárkaté zvěře
  • Kratiny – pohlavní orgán samců – žíla a ráže
  • Svírka – pohlavní orgán samičí zvěře jelenovité
  • Zástěrka – prodloužená žlutavá srst na svírce samic zvěře parohaté
  • Barva – krev
  • Zvěřina, srnčina – maso
  • Bílí, běl – tuk
  • Vývrh – vnitřnosti
  • Drob – jedlá část vývrhu
  • Výhoz – nejedlá část vývrhu
  • Trávník – myslivecký název složeného žaludku zvěře parohaté a rohaté
  • Trus, hrudky – výměty
  • Rez – moč
  • Ždímání – močení
  • Tlupa – skupina spárkaté zvěře jednoho druhu, v níž může být zastoupena jen zvěř samčího pohlaví, obojího pohlaví (tlupa smíšená), nebo matky s mláďaty (tlupa mateřská)
  • Říje – období sexuální aktivity na přelomu července a srpna při kterém je srna pokládána
  • Hrabání – hrabánkování – označování teritoria srnců
  • Srna je těžká – období během březosti 38-40 týdnů
  • Latentní březost – období, kdy je zastaven vývoj oplozeného vajíčka – charakteristický jev u srnčí zvěře, u které probíhá doba (utajené) latentní březosti od oplození vajíčka do prosince
  • Bekání – hlasový projev zneklidněné srnčí zvěře
  • Supění – hlasový projev při pronásledování
  • Pískání – hlasový projev srny v období říje
  • Pučnice – úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých (také u samic sobů), základ růstu parohů
  • Parůžky – kostní útvary vyrůstající z pučnice na hlavě samců, při hormonální změně se mohou objevit i na hlavě samic
  • Ronění paroží – nasazování parohu, počáteční období růstu parůžků
  • Lýčí, mech – silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh. Po vyzrání parohu odumře a zvěř se ho zbavuje vytloukáním, tj. odíráním o dřeviny nebo tvrdší byliny. Někdy zvěř kusy lýčí požírá
  • Vytloukání – zbavování vyzrálého paroží lýčí jeho odíráním o dřeviny nebo pevnější byliny.
  • Odřená místa na dřevinách se nazývají výtlučky
  • Shozy – jednotlivé shozené parohy nebo parůžky
  • Růže – silně rozbrázděný či perlený věneček na spodním okraji lodyhy parohu těsně nad pučnicí. Tvoří se od druhého paroží. Podle tvaru se rozeznávají růže řetízkovité či růžencovité (nízké), věnečkovité a střechovité (u srnčích parůžků). Jako patologický jev se někdy vyskytují tzv. růže nepravé
  • Rýhy – brázdy, drážky – podélné prohlubeniny na paroží, místa, jimiž procházely krevní cesty rostoucího paroží
  • Lodyha – viz. paroh
  • Perlení paroží – jeden z hodnocených prvků při oceňování paroží, který může být ovlivněn jak výživou, tak geneticky. Bohaté perlení se cení výše
  • Perla – nejčastěji polokulovitý, méně často protáhlý kostní výrůstek na lodyze a výsadách parohu, vznikající vydatnějším ukládáním parožní hmoty na povrchu parohu
  • Puky – nevyvinuté výsady na paroží, nejčastěji jelenů, které naznačují, kde byla výsada v roce minulém nebo vyroste v roce příštím. Za výsady se nepočítají, pokud nejsou alespoň 2 cm dlouhé
  • Výsady – výrůstky z lodyhy parohu, zakončený bílou špicí, delší než 2 cm

 

Označení srnce dle tvaru parůžků:

  • Špičák – nejčastěji mladý srnec s prvním parožím ve tvaru ostrých špiček na nečleněné lodyze
  • Vidlák – srnec s dvěma výsadami na lodyze
  • Šesterák – srnec s třemi výsadami na lodyze, vzácněji se objevuje Osmerák a Desaterák
  • Rovný – srnec se stejným počtem výsad na obou lodyhách
  • Nerovný – srnec s nestejným počtem výsad na obou lodyhách
  • Křižák – označení pro paroží srnce šesteráka, jehož pření a zadní výsada vyrůstají na lodyze přímo proti sobě
  • Škůdník – srnec s málo členěným parožím, většinou s dlouhými lodyhami bez výsad, často to bývá starší kus , který svým agresivním chováním může svého soka nebezpečně ranit
  • Paličkáč – mladý srnec s prvním parožím s krátkými tupými špičkami bez růží, které nepatrně vyčnívá ze srsti
  • Knoflíkáč – starší srnec, někdy zpátečník, kterému na silných pučnicích vyrůstají nízké špice s vyvinutou růží
  • Parukáč – srnec mající místo paroží tzv. paruku, která vzniká vlivem hormonální poruchy ovlivňující produkci testosteronu, který vzniká v rážích
  • Abnormity parůžků – vývrtkovité, troudovité, lopatkovité, kráčející, dvojité lodyhy
  • Dle mohutnosti parůžků – srnec slabý, dobrý, silný, kapitální

 

 

ZDROJ:

 

Andreska J., Andresková E. – Tisíc let myslivosti

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

Vach Miloslav – Srnčí zvěř

 

Ilustrační foto: Josef Vršan

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím