banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Tipy pro vás

Myslivecká mluva Jelena evropského - nejen pro adepty

Myslivecká mluva Jelena evropského - nejen pro adepty
  • Jelen – samec
  • Jelínek – mladý samec
  • Laň – samice
  • Laňka – mladá samice
  • Čiplenka – mladá samice jelenovitých, která se dosud nezúčastnila říje
  • Kolouch – mládě
  • Laně a kolouši – zvěř holá
  • Srst – pokrývka těla
  • Jelenice – vyčiněná kůže jelena
  • Přebarvování, línání – obnova srsti
  • Slechy – uši
  • Světla – oči
  • Větrník – nos
  • Svírák – ústní dutina spárkaté zvěře
  • Lizák – jazyk spárkaté zvěře a šelem psovitých
  • Pučnice – úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých (také u samic sobů), základ růstu parohů
  • Parohy – kostní útvary vyrůstající z pučnice na hlavě samců, při hormonální změně se mohou objevit i na hlavě samic
  • Slzníky – kožní váček bez žláz, před předním koutkem očního víčka jelenů
  • Světlomaz – Bezoár – produkt obličejové žlázy tzv. slzníku
  • Kelce – Osny - Grandle – horní špičáky jelení, zřídka srnčí zvěře
  • Hříva – prodloužená část srsti na krku
  • Osiny – dlouhá srst v hřívě jelena
  • Krk - část těla mezi hlavou a hrudníkem, podpíraná sedmi krčními obratli
  • Hruď s plecemi – přední část hrudníku
  • Komora - dutina od 1. žebra až po bránici, v níž jsou uloženy srdce, plíce a tepenný kmen, přivádějící krev do hlavy a hrudních končetin. Oblast nejvhodnějšího zásahu
  • Hřbet s bedry – část těla od kohoutku až po místo připojení posledního žebra k páteři
  • Břicho se slabinami – část trupu mezi hrudníkem a pánví
  • Běhy – nohy srstnaté zvěře, dropa, krocana a loveckých psů
  • Spárky – rohovité útvary, chránící zakončení 3. a 4. prstu sudokopytníků
  • Paspárky – rohovitá pochva na 2. a 5. prstu spárkaté zvěře, umístěná vzadu na běhu, menší než spárek. Při klidné chůzi se zpravidla paspárek ve stopě parohaté a rohaté zvěře neotiskuje, vždy je otištěn ve stopě černé zvěře
  • Kýta – kyje – stehna spárkaté zvěře a zvěřina z nich
  • Obřitek – světlá až bělavá srst tvořící na hýždích v okolí řiti pravidelnou skvrnu u zvěře jelení, daňčí a srnčí, zvláště nápadnou v zimní srsti
  • Kelka – ocas zvěře parohaté a dutorohé, medvěda a bobra
  • Ráže – varlata srstnaté zvěře a psů
  • Žíla – pohlavní úd
  • Střapec – prodloužená srst na předkožce samců spárkaté zvěře
  • Kratiny – pohlavní orgán samců – žíla a ráže
  • Svírka – pohlavní orgán samičí zvěře jelenovité
  • Zástěrka – prodloužená žlutavá srst na svírce samic zvěře parohaté
  • Barva – krev
  • Bílí, běl – tuk
  • Vývrh – vnitřnosti
  • Drob – jedlá část vývrhu
  • Výhoz – nejedlá část vývrhu
  • Trávník – myslivecký název složeného žaludku zvěře parohaté a rohaté
  • Zeleň – nestrávený obsah trávníku nebo střev spárkaté zvěře
  • Rez – moč
  • Ždímání – močení
  • Výměty – trus, hrozny (tvrdé), koláče (měkké)
  • Zvěřina – Jelenina – maso jelení zvěře, jelen je ve zvěřině dobrý nebo špatný v létě je tučný, je v dobrém čase
  • Hubertka – chrupavčitá kůstka v srdci
  • Pučnice – úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých (také u samic sobů), základ růstu parohů
  • Parohy – kostní útvary vyrůstající z pučnice na hlavě samců, při hormonální změně se mohou objevit i na hlavě samic
  • Ronění paroží – nasazování parohu, počáteční období růstu parůžků
  • Lýčí, mech – silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh. Po vyzrání parohu odumře a zvěř se ho zbavuje vytloukáním, tj. odíráním o dřeviny nebo tvrdší byliny. Někdy zvěř kusy lýčí požírá             
  • Vytloukání – zbavování vyzrálého paroží lýčí jeho odíráním o dřeviny nebo pevnější byliny. Odřená místa na dřevinách se nazývají výtlučky
  • Shozy – jednotlivé shozené parohy nebo parůžky
  • Růže – silně rozbrázděný či perlený věneček na spodním okraji lodyhy parohu těsně nad pučnicí. Tvoří se od druhého paroží. Podle tvaru se rozeznávají růže řetízkovité či růžencovité (nízké). Jako patologický jev se někdy vyskytují tzv. růže nepravé
  • Pečeť – vypouklá část pod růží, kde se paroh oddělil od pučnice. Má barvu kosti a je drsná
  • Rýhy – brázdy, drážky – podélné prohlubeniny na paroží, místa, jimiž procházely krevní cesty rostoucího paroží
  • Lodyha – viz. Paroh
  • Puky – nevyvinuté výsady na paroží, nejčastěji jelenů, které naznačují, kde byla výsada v roce minulém nebo vyroste v roce příštím. Za výsady se nepočítají, pokud nejsou alespoň 2 cm dlouhé
  • Rýhy – Brázdy – Drážky – podélné prohlubeniny na paroží, místa, jimiž procházely krevní cesty rostoucího paroží
  • Výsada – výrůstek z lodyhy parohu, zakončený bílou špicí, delší než 2cm
  • Očník – první (dolní) výsada na parohu jelena nebo daňka
  • Nadočník – Výsadec – 2 výsada, rostoucí mezi očníkem a opěrákem
  • Opěrák – 3. výsada, střední výsada na paroží jelena a daňka
  • Vlčník – (vlčí výsada), vyrůstající někdy na lodyze jelena mezi opěrákem (střední výsadou) a korunou
  • Koruna – zakončení jelení lodyhy nejméně třemi výsadami rostoucími z jednoho místa. Koruna může být jednoduchá nebo členitá – lopatovitá, dlanitá, pohárovitá. Podle počtu výsad na lodyze je jelen – špičák, vidlák, šesterák, osmerák, desaterák, dvanácterák, atd.
  • Korunáč – jelen s korunou
  • Špičák – nejčastěji mladý jelen s prvním parožím ve tvaru ostrých špiček na nečleněné lodyze
  • Vidlák – jelen s dvěma výsadami na lodyze
  • Šesterák – jelen s třemi výsadami na lodyze, dále pak dle počtu výsad – Osmerák,Desaterák ...
  • Rovný – jelen se stejným počtem výsad na obou lodyhách
  • Nerovný – jelen s nestejným počtem výsad na obou lodyhách
  • Osmerák hrotový – jelen, který má na paroží výsadec – nadočník
  • Osmerák vidlicový – jelen, který nemá na paroží výsadec – nadočník
  • Desaterák vidlicový – jelen, který má na paroží výsadec – nadočník, ale nemá korunu
  • Desaterák korunový – jelen, který nemá na paroží výsadec – nadočník, ale má korunu
  • Škůdník – jelen s lodyhami bez výsad nebo jen s očníkem (1.výsadou)
  • Mnich – Holec – jelen, který nenasadil parohy
  • Zrůdník – samec parohaté zvěře s nenormálně vyvinutým parožím
  • Parukáč – jelen mající místo paroží tzv. paruku, která vzniká vlivem hormonální poruchy ovlivňující produkci testosteronu, který vzniká v rážích
  • Dle mohutnosti paroží – jelen slabý, silný, kapitální
  • Jistění, Bádání – zapojení všech vjemových smyslů
  • Pátrání – vnímání zrakem
  • Bystření – vnímání sluchem
  • Větření – vnímání čichem
  • Říje – období sexuální aktivity v měsíci září a částečně října. Dle hlasových projevů je říje rušná nebo tichá, během říje jelen laň honí a poté ji pokládá, laň je po zdařeném říjním aktu těžká a následně klade kolouchy
  • Hlasové projevy jelena v říji – broukání, mrmlání, troubení,
  • Říjní spála – tmavá skvrna potřísněná močí a ejakuláty na břiše v okolí pohlavního orgánu (žily), říjného jelena
  • Prk – charakteristický říjný pach samců spárkaté zvěře, obvykle jim páchne i zvěřina, takže před úpravou se musí pach odstranit v proudící čisté vodě, v mléce apod.
  • Říjiště – místo, na němž se zvěř soustřeďuje během říje
  • Hlavní jelen – Vladař – Výbojník – jelen, který opanuje říjiště
  • Boční jelen – Krejčík – Ministrant – odháněný slabý jelen
  • Odbíjení – odrážení soka během zápasu v době říje
  • Flémování – Šklebení – Frnění – mimický projev říjného jelena, ohrnováním horního pysku a ceněním zubů
  • Ochozy – stopní dráhy srstnaté zvěře, po níž pravidelně přechází
  • Tlupa – skupina spárkaté zvěře jednoho druhu
  • Čelný kus – (vedoucí kus) – zvíře jdoucí v čele tlupy spárkaté zvěře a pečující i její bezpečnost. Obvykle je to samice (laň) mající mládě. Tlupu jelenů vede obvykle nejslabší jelen
  • Samotář – starý jelen, který se zdržuje sám mimo tlupu ostatní zvěře „samotáří“
  • Pohyb jelena – z krytu vytahuje, do houština zatahuje, při procházení houštinou lomozí,láme, při odpočinku zaléhá, v říji doluje, v bahně se kaliští,
  • Malovánky – Otěrky – kousky řídkého bláta, často se srstí, ulpělé na stromech v blízkosti kališť, o něž se zvěř jelení po vystoupení z kaliště otírá
  • Loupání – okusování kůry stromů zvěří
  • Nebeská znamení – parožím jelena způsobené známky jeho pobytu a pohybu, které jsou nad zemí, například dřeviny odřené při vytloukání nebo otloukání, zalomené  větve, obrácené listy nebo větévky

 

 

ZDROJ:

Andreska J., Andresková E. – Tisíc let myslivosti

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

Hart V. a kolektiv – Úvod do myslivosti, Historie, Zvyky, Tradice

Ilustrační foto: Jozef Orolín

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím