Daňci shazují paroží

Obdobně jako růst paroží, je i shazování paroží proces řizený hormonálně. Hlavní hormon ovlivňující shození parohu je Somatotropin, který se tvoří v podvěsku mozkovém. Kostní buňky (Osteoblasty) se začnou souvisle odbourávat a v místě kde se následně paroh odlomí vzniká tzv. demarkační štěrbina. Ta vzniká zpravidla na obou lodyhách ve stejném časovém sledu. Paroží tedy daněk shazuje v krátkém časovém interavlu po sobě. 

Daněk skvrnitý není naší původní zvěří, jak uvádí odborná literatura.

Paleontologické nálezy však dokazují výskyt daňka ve střední Evropě již v teplých dobách meziledových v období čtvrtohor. S přibývajícím zaledněním však daněk ustupoval do teplejších středomořských oblastí a středního východu.

O návrat daňka do Evropy se nejvíce zasloužili staří Římané, kteří měli vždy luxusní chovy různých druhů zvířat a ptáků. Daněk Římany nejvíce zaujal svým ladným pohybem, rozmanitě skvrnitým zjevem, neobvyklým tvarem paroží a velice lahodnou zvěřinou.

Daněk skvrnitý se vždy dokázal dobře adaptovat v oborním chovu a díky své odolnosti mu nevadil ani transport na větší vzdálenosti.

Více informací o Daňčí zvěři naleznete ZDE.

Ilustrační foto: Roman Mančík