Procházka krajinou, při níž by turisty při pohledu na přírodní scenérie nerušily tovární komíny, rozhledny, sloupy elektrického vedení, vysílače, budovy, větrné elektrárny a další projevy lidské přítomnosti, je v tuzemsku téměř nemožná. V České republice totiž stále ubývají místa, která by nebyla zasažena vizuálním smogem způsobeným nejrůznějšími technickými stavbami rozesetými v krajině.  

„Není to bohužel daň za nezbytný pokrok, ale spíše ledabylého zacházení s krajinou při umisťování infrastruktury v ní. Mnohé země světa ukazují, že chránit nenarušené výhledy v krajině je možné. Příkladem pro Česko by mohla být třeba Jihoafrická republika. Tam je nedílnou součástí ochrany přírody termín „sightshed“ označující krajinný prostor, který člověk vidí při pobytu v přírodních rezervacích. V tomto prostoru jsou přísná pravidla pro umisťování infrastruktury. Ochrana krajiny před vizuálním smogem je dokonce automatickou součástí plánů péče o národní parky a jiné rezervace. Díky tomu lze i v rezervacích v těsné blízkosti lidských sídel či obklopených zemědělskou krajinou na chvíli zažít pocit opravdové přírody. To je bohužel v českých přírodních rezervacích výjimkou,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Jihoafrická republika přitom není žádným zaostalým státem, kde by menší množství různých objektů v krajině mohlo být dáno nižší ekonomickou úrovní. Naopak. Roční hrubý domácí produkt (HDP) této země je o 100 miliard amerických dolarů vyšší než HDP České republiky (údaje za rok 2019) a životní úroveň je srovnatelná s EU.

Jihoafrická republika zvládá citlivě i začlenění různých informačních prvků pro turisty v krajině. „Bohužel, v Česku jsou různé rozcestníky a informační tabule velmi křiklavé, ohromně početné, lépe řečeno všudypřítomné a mnohdy i nevhodně umístěné. Návštěvníky, kteří prchají před vizuálním smogem z měst do přírody tak pronásledují tyto rušivé prvky i v krajině,“ doplnil Miloslav Jirků.

Také v mnoha zemích Evropy prochází umisťování technických prvků v přírodě pečlivou úvahou. „Například vysílače pro mobilní sítě bývají v okolí západoevropských přírodních rezervací maskovány jako stromy,“ upozornil Miloslav Jirků.

Narušené pohledy na krajinu přitom neznamenají jen pokažený výlet do přírody. „Stále více studií z celého světa ukazuje na významný vliv přírodního prostředí na zdraví lidí. Nejde přitom jen o znečištění ovzduší nebo vody. Ale také o blízkost zeleně, klidu nebo prostředí, kde by lidé neustále nebyli zatěžováni různými informacemi nebo přítomností jiných lidí. Právě proto by Česká republika měla věnovat ochraně posledních míst s nenarušenými výhledy maximální pozornost. A také postupně obnovovat alespoň ta místa, kde byly výhledy necitlivě narušeny v posledních letech,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Pro více informací volejte:

Dalibor Dostál: 606 635 303

Miloslav Jirků: 739 014 817