Kamzík je původní zvěří Vysokých Tater. Zde žije především na skalnatých hřebenech nad horní hranicí lesa. V zájmu zachování tatranského kamzíka byla v Nízkých Tatrách uměle vytvořena náhradní populace. Také v Čechách žijí kamzíci v Lužických horách a v Jeseníkách. Kamzík má tělo dlouhé 110 až 130 cm, výšku asi 75 cm a hmotnost od 25 do 50 kg. Samice jsou vždy menší. Zbarvení srsti je v létě rezavohnědé s tmavým podélným pásem na hřbetě. Jarní probarvování probíhá v červnu. Na zimní srst se kamzíci přebarvují v říjnu. Tmavohnědá a hustá srst tvoří dobrou tepelnou izolaci, která umožňuje zvěři ležet i v mrazu na sněhu. Podél hřbetu je srst prodloužená a tvoří až 20 cm tzv. kamzičí štětku, která se při rozčílení naježí. Spodek těla a část okolo ocasu jsou žlutobílé. Silné svalnaté nohy jsou přizpůsobeny lezení a skákání po skalách. Obě pohlaví mají kuželovité a hákovité růžky, které v dospělosti dosahují asi dvojnásobek délky uší. Kamzík má tyto růžky zatočené až do úhlu 180°, u samic je zahnutí o mnoho menší.

Říje kamzíků probíhá v listopadu. Staří kamzíci přicházejí do blízkosti stád kamzic a snaží se je ovládat. Často mezi nimi dochází k bitvám, které spočívají ve vzájemném divokém nahánění. Nikdy však na sebe nenarážejí čelně, ale vždy jen do boku protivníka a při boji trhají a sekají růžkami zdola nahoru. V říji se ozývají zvláštním mrmlavým hlasem. Kamzice po 27 týdnech gravidity klade koncem května až června jedno a zřídka dvě mláďata. Ta už po několika hodinách chodí za matkou, která je učí pohybovat se ve skalnatých terénech.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz