banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Etika a historie myslivosti

Velký milovník zvířat baron Jiří Haas ml.

Velký milovník zvířat baron Jiří Haas ml.

Baron Jiří Haas ml. byl velkým milovníkem zvířat a je považován za předobraz dnešních ochránců přírody, nenávidí jejich zabíjení a na rozdíl od své matky odmítá i jejich lov.

Byl velký sportovec, zajímal se o zoologii, rád jezdil na koních. Byl také trochu podivín a výstřední osobnost. Povahou byl pedant, rozporuplná a nespoutaná postava s velkorysým a účastným srdcem.

Hrad za svého života proměnil v jednu z největších soukromých zoologických zahrad v té době u nás. Svoji ZOO nechával vždy o sobotách a nedělích zpřístupnit zdarma, nebo jen za spropitné pro průvodce, návštěvníkům z celého okolí.

Ve velké hradní zahradě tzv. Burggartně zbudoval velké množství voliér a výběhů. Z divadelního sálu, který na hradě fungoval za hrabat Daunů udělal velký psinec.

Obliba Mickey Mouse inspirovala barona k pojmenování lvice Mietzi-Mausi

Panskou hradní kuchyni proměnil na kuchyň pro psy a ostatní zvířata. V hradních interiérech přízemí paláce zbudoval několik terarií a akvárií. Zvířata zde choval všelijaká, kromě jiných také mravenečníka a svoji proslulou lvici Mietzi-Mausi (1930-1945). Koupil ji v r. 1930 od cirkusu Kludski jako mládě a protože měl rád Disneyho kreslené pohádky s Mickey Mousem, pojmenoval ji Mietzi-Mausi.

Lvici odchoval od mláděte a nechával ji sedět spolu s ostatními spolustolovníky při obědě u jídelního stolu. Lvice se tak stala oblíbenou baronovou společnicí a baron Haas si dokonce přál, aby až přijde čas, spočinula v rodinné hrobce v hradní kapli spolu s ním.

Lvice zahynula brzy po baronově smrti v květnu 1945, ale jeho přání se nesplnilo. První verze uvádí, že ji kvůli kůži zastřelil jeden ruský voják, podle jiného svědectví ji otrávili domorodci arsenem v čase revolučního chaosu.

Obr. 1: Lvice Mietzi-Mausi

Zuřivý poník Mikolas

Baron byl také velkým milovníkem jezdeckých koní, které choval v hradní konírně a také ve dvoře Vranči nad hradem. Na hradě pamětníci vzpomínají kromě malého poníka Copelia zejména také na zuřivého poníka Mikolase – který jako zlý duch řádil na hradním nádvoří.

Poníka získal baron Haas společně s lvicí od cirkusu Kludský. Zaměstnanci mu často dávali pít zbytky piva a poník ovlivněný alkoholem a řádící, strašil hradní personál. Byl mladý, divoký a nezkrotný, a to mu přišlo draho. Jednou se nešťastnou náhodou zranil a musel být v rozkvětu mládí utracen. Jeho pyšnou siluetu můžete spatřit v hradních zoosbírkách, kam ji baron nechal po vypreparování umístit. Údajně straší na hradě dodnes.

Obr. 2: Poník Mikolas

Vlastní kuchyně pro 200 nejrůznějších ras psů 

Nejraději měl baron své početné zástupce psího rodu. Psinec na bítovském hradě čítal až 200 psů nejrůznějších ras od bernardýnů (Barry) a dog (Othello, Goliasch, Wostroi), po boxery, irské setry a jezevčíky a další rasy. Raritou je dnes již vyhynulá rasa stájového pinče, známá z Haškova Švejka. Přirozeně zde byla i celá řada kříženců, proto někde vidíme poněkud odlišnou podobu od ideálu, jinde jde spíše o posun vzhledu dalším šlechtěním.

Psi měli na hradě kromě velkého psince v jižním křídle v bývalém divadelním sále, kde se v 19. století za Daunů hrávalo divadlo, také svoji vlastní kuchyni umístěnou v přízemí severního křídla. Původně zde bývala panská kuchyně.

Štěňata hradní pán nikdy neprodával, výhradně daroval. Hradní bránu mu hlídala šestice dog. O psy se staral početný, vyškolený personál. Existoval dokonce i psaný denní režim, ve kterém bylo, že v sobotu se mění sláma ve všech kotcích a psích boudách a psi jsou koupáni černým mýdlem, někteří údajně měli i svůj ručník. Baron se od svých milovaných společníků nemohl odloučit a tak je po jejich smrti nechával často vycpat. Každý ze psů je údajně vycpán v poloze, kterou měl za svého života nejraději.

Největší sbírka vycpaných miláčků na světě

V hradních zoosbírkách z jeho vycpaných miláčků vznikla početná sbírka (51 ks ) – dnes největší svého druhu na světě. Ostatní psy nechával baron pochovat na několika psích hřbitovech, které na hradě založil. Rozsáhlejší se rozkládal před hlavní vstupní bránou v hradním příkopě, druhý menší se nacházel v dolní hradní zahradě. Hroby byly označeny dřevěným křížkem a nevelkou plechovou destičkou s příslušným jménem. Lemovaly je bílé oblázky a osázeny byly buksusem.

 

Obr. 3: Sbírka vycpaných psů

 

Bc. Jan Binder - kastelán

Národní památkový ústav

územní památková správa Kroměříž

Státní hrad Bítov

bitov@npu.cz

+420 515294622, +420515294736

www.hradbitov.cz

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím